Premiér Fischer se rozhodl vyšlápnout si do zaminovaného terénu, sáhnout do svědomí (a případně do tlustých peněženek) armádním nákupčím drahých zbrojních systémů. Pandur II se stal problémem. Je pravděpodobně projevem obrněné notoriety české kotliny, symptomem choroby masového kupčení s veřejnými rozpočty.

Panduři byli vždycky vyšších bojových kvalit (byť u kolových výrobků konsorcia Steyer o tom někteří odborníci vážně pochybují). Platilo to nesporně za panování „velké matky národů“, jíž se cítila reformátorka a státnice Marie Terezie. Císařovny, která svým byrokratům a podřízeným vůbec vzkazovala (asi pro frustraci z mladické války s Prušáky), že jí je milejší věrnost poddaných trůnu než individuální schopnosti. Jednoho zvláště schopného i věrného pandura, extra hamižného vojenského podnikatele, barona Trencka, nechala však nakonec internovat nadosmrti v brněnských kobkách na Špilberku. Na dohled divadelní Vize 2020…

Naše moderní, volené vlády demokratické republiky, jež zákonem zapovídá šlechtické tituly, poněkud ztrácejí vazby na svůj stát. Entitu pomalu, pomaličku se rozpouštějící v globalizovaných ekonomických či politických strukturách. V polovirtuálním poli uskupení bez barev a tvarů, kde se obecně spíše zhoršuje vymahatelnost práva za (zlo)činy skutečně vlivných aktérů.

Naopak sociálně prostší účastníci globalizovaného žití se svými hříšky končí většinou o žebrácké holi, neboť oni musí zaplatit proradnost neviditelných siláků. Na těchto malých rybách si jinak obvykle vcelku bezmocné trestní instituce, uvíznou-li dotyční v síti zvané „pomáhat a chránit“, zgustnou. Vysvlečen do slipů přišel proto prosit na strážnici kvůli častému pokutování řidičů (vlastně tedy svým způsobem i za jiné) jistý pařížský automobilista.

Zahraniční příklady v Čechách obvykle táhnou. Tohle byl navíc docela chytrý, když ne jedině možný kmánův trik. Tudíž na vážná jednání s vlivnou rakouskou militární firmou, třeba na „předměstí Vídně“, do Brna, mohl by si z Prahy vyrazit předseda vlády Fischer. V místně obvyklých Trenckách a s prosíkem…

V podobě ještě kratší glosy zveřejnil deník E15