Klausova amnestie mezi nás vypustila lidi s dohledatelnou minulostí a s čitelným trestním rejstříkem. Část z nich tvořili mediálně profláknutí zloději v bílých límečcích, kriminálnické známé firmy, silniční piráti nebo neplatiči alimentů. Pro mnohé to byl důvod ke Klausovu zatracení.

Pochybuji, že „utečenci“ ze Sýrie s sebou povezou výpisy z rejstříku trestů a že během vstupního pohovoru odpoví podle pravdy na otázku: Kolik lidí (přesnější dotaz by měl znít kolik lidí, žen, křesťanů a jiných ďaurů) jste zabil v posledních dvou letech? Žádný strach, na to se nikdo ptát nebude. Ostatně vstupní prověření bude tak korektní, že nepadne ani dotaz na to, zda žadatel o azyl je křesťan nebo muslim. (Až později si média alespoň jednoho křesťana najdou a vytvoří HLP, hluboký lidský příběh.)

Pointa:

Klausovo jakkoliv sporné propuštění vězňů bylo napadáno jako vlastizrada, neb propuštění mohli suspektně ohrozit naši bezpečnost.

Bezpodmínečné přijímání imigrantů s neznámou minulostí a s vědomím, že IS mezi nimi má své vojáky (jeden byl již dopaden v Itálii - blbec, který si během útoku v Tunisu pořizoval selfíčka) je humanitární akt, morální povinnost nebo historická nutnost, byť připuštění mohou suspektně ohrozit naši bezpečnost.

Dualismus jako řemen.