Je dobře, že se zkoumá vztah dětí k reálnému světu

Před lety kolovala po webu informace, že v jistém městě Německa přivedli do školy krávu. Aby žáci viděli, jak vypadá. Že není fialová, jak by se jim mohlo zdát z obalu čokolády Milka. Těžko říci, zda to byla fake news či skutečná zpráva, ale měla opodstatnění. Městské děti žijí stále víc odtržené od reálného světa venkova, hospodaření a přírody. Už proto by se nikdo neměl posmívat minisčítání, jehož výsledky ve středu představil Český statistický úřad.

Na otázky odpovídalo 25 tisíc dětí ve věku 10 až 15 let. Výsledek: 67 procent dětí nikdy nevidělo výrobu másla, 41 procent dojení krávy, šest procent neslyšelo kukačku a nevidělo včelí úl, sedm procent živého ježka, pět procent veverku a dvě procenta nikdy netrhala jahody. Dvě třetiny dětí dokáže umýt nádobí bez myčky, zavázat si tkaničky či zatlouci hřebík. Polovina jich umí uvařit polévku, rozdělat oheň, přišít knoflík, vyprat oblečení v pračce. Třetina tvrdí, že umí přebalit mimino.

Nápadné přijde jen jedno. Proč se pozastavovat nad tím, kolik dětí nevidělo výrobu másla? Anketou v LN jsme zjistili, že výrobu másla neviděl ani jeden z přítomných redaktorů. Ale to je jen laškovný detail. Je dobře, že tyto věci stát zkoumá. Je užitečné vědět, kudy dnes vede hranice mezi skutečným a virtuálním světem. Zda zkušenosti a dovednosti, které byly ještě v minulé generaci banálně samozřejmé, se s novou generací nevytrácejí. Z těch čísel samozřejmě nelze vyvozovat kauzality. Ale člověk se nemůže zbavit dojmu, že ti, kteří nikdy nebyli v lese, neviděli veverku a neslyšeli kukačku, podléhají výmyslům a fake news jaksi snadněji. Že i představu o krávě si mohou vytvářet z obrázku na čokoládě.

LN, 15.12.2018