Petr Nečas oznámil prezidentovi, že podává demisi podle článku 73 (1) Ústavy. Za povšimnutí stojí, že zdůraznil nejen článek 73 (1), ale doplnil to upřesněním: "Věta první."

Padla vláda. Levice se raduje a nadšeně snová plány na převzetí vlády - co nejdříve, včera už bylo pozdě. Soudní lidé se ale zamýšlejí nad celou kauzou v dlouhodobějším hledisku. Předně je nutné se zamyslet, co je vlastně příčinou pádu vlády a kdo za tím stojí.

Uvažovat o klíčovém bodě "obžaloby proti Nečasovi", totiž o údajné korupci exposlanců Tluchoře, Fuksy a Šnajdra, aspoň trochu věcně a bez přehánění, je dnes skoro nemožné.

Petr Nečas není první polistopadový ústavní činitel, přistižený při zneužití příslušníků bezpečnostního sboru ke sledování osob z jiného důvodu, než pro potřeby trestního řízení či ochrany bezpečnosti státu.

Asi tak by se dal co nejkorektněji a nejpřesněji popsat zásah policie a státního zastupitelství, kterého jsme byli svědky 13. června 2013. Pokud by byl úspěšný, signalizoval by světu, že jsme po třiadvaceti letech učinili další důležitý krok k tomu, abychom se vrátili do Evropy, jak jsme si hned po listopadu...

Volal mi kamarád, že mu ta současná politická patálie připomíná shakespearovské drama. Vzhledem k tomu, že všechno lidské, co se stalo, děje a bude kdy dít, odpovídá něčemu z kosmického rozměru Shakespearových příběhů, jistě měl pravdu. Kvalifikovaně by se k tomu musel vyjádřit profesor Martin Hilský....

To, že akce státních zástupců a jejich spojenců na ÚOOZ je skutečně politickým převratem směřujícím proti současnému demokratickému, sice nedokonalému ale stále demokratickému systému České republiky, nelze už dál pochybovat. Jeho důsledkem je změna české politiky, je jen otázka, kterým směrem.

Rychlé řešení = rychlý konec krize? Vládní koalice si to asi myslí. Nejprve, když ještě věřila, že kabinet udrží, vyhověla předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) žádosti sociálních demokratů o svolání parlamentního hlasování o nedůvěře vládě – a zařadila je hned na úterý, tedy jen pět dnů po policejním...

Víte, jaký je rozdíl mezi mezi demokracií a policejním režimem? V demokracii vlády padají, protože jsou s nimi nespokojení voliči. Ve vojenských a policejních režimech vlády padají, protože je s nimi nespokojený nějaký policejní důstojník. Nebo magnát, do jehož vlivu takový policejní důstojník spadá...

Aféra "Nagyová a spol." pochopitelně vzedmula vlnu emocí. Nicméně uplatní-li na ni člověk pokud možno chladný rozum, otazníky s časem a s přísunem nových informací (a patrně i dezinformací) rostou, přibývá jich. Ostatně od začátku mnozí upozorňují na řadu podivností.