Nevím, jak vy, ale já si myslím, že by bylo potřeba ihned zarazit veřejné páchání zločinů, na které se díváme každý den v televizních novinách: poskytování úplatků, domlouvání si ekonomických výhod a přidělování křesel. To je pořád: Sobotka tohle, Babiš onohle, Bělobrádek že chce tři křesla, jinak "šmytec" atd. Zdá se, že mimo objevných informací, že se na Vánoce v obchodech hodně nakupuje a už už se budou prodávat kapři a že to zase bude malérů se světlicemi, je to vlastně hlavní a jediná informace ve večerních zprávách.

Veřejně se tak páchá nezákonná korupce. Aspoň tak to chápu já, po zavedení nových právních názorů do praxe dle pánů Ištvana a Šlachty. Každé obsazení ministerské židle, každá dohoda ve stylu "já tobě tohle a ty zase mně tamto" je trestný čin. Vždyť za to zavřeli tři poslance! A dva náčelníky tajných služeb! A sekretářku ministerského předsedy. Kterého ovšem taky ještě asi zažalují. Jak pravil pan Šlachta: "Lidé byli dosazováni na určité funkce, aby tam poté plnili úkoly." A to je dle velkého policisty veliký, ale velikánský zločin.

Já tedy nevím, jak by to vypadalo, kdyby byli lidi dosazováni na určité funkce se záměrem, aby tam "neplnili" úkoly. Třeba aby výpravčí nevypravoval odjezdy vlaků, úředník formuláře zahazoval atd. Ovšem, jak říkali naši dědové, "befél je befél", a tak je odteď plnění předem sjednaných úkolů prostě zločin.

Na druhou stranu nějakou vládu potřebujeme, že?! A křesla se musí nějak rozdělit. Já bych navrhoval - aby každou novou vládu hned po ustanovení nesebralo policejní komando -, aby se to dělalo nějak jinak. Nějak lépe, spravedlivěji a radostněji.

Volby by mohly proběhnout. To je tak nějak obecně tolerované. I když i tam by se našly trestné činy, že. Po volbách by se sečetly hlasy a sčítací komise by nařídila, kdo s kým uzavře koaliční smlouvu. Aby to dalo většinu. Žádný handle, jestli ten nebo onen. Pěkně podle součtu. Zůstává však otázka, kdo bude dělat ministry a předsedu vlády. O ta křesla bývají ty největší rvačky a handly. Uděláme to jinak.

Počet křesel by se dělil tradičně, podle počtu hlasů. A teď přijde to úžasné demokratické a spravedlivé dělení vládních židlí. Kdo bude kandidovat na ministra za kterou stranu, by se veřejně losovalo mezi obyvateli. Po volbách se bude moci každý občan přihlásit do výběrového řízení na ministra za tu stranu, kterou volil. Na co tutlat, kdo koho volil, jsme otevřený stát, že. K přihlášení stačí být zletilý a svéprávný… no, při vzpomínkách na naše některé bývalé ministry to druhé není zas tak bezpodmínečně nutné. Bylo by také vhodné, aby byl gramotný. A aby nebyl senilní. I když za posledních sto padesát let by se našlo dost takových slavných státníků, kteří by tuto podmínku těžko splnili.

Každý zájemce by byl registrován pod svým rodným číslem a kdyby měla strana nárok na pět ministerských křesel, byla čísla by za účasti státního notáře vylosována. Pro tuhle stranu pět výherců. A tak dále, podle počtu stran a ministrů, až by byl potřebný počet křesel obsazen. Navíc by bylo vylosováno jedno "šťastné číslo" ze zbývajících zájemců, něco jako je v tenise "divoká karta". A provedení obsazení židlí?

Starší si jistě vzpomenou na soutěžní společenskou hru, kdy byly do sálu přineseny židle, postaveny ve dvou řadách opěradly k sobě. Pak bylo ustanoveno o jednoho soutěžícího víc, než bylo židlí. Tedy správně o jeden soutěžící taneční pár. Adept či adeptka by v našem případě dostali vylosovaného partnera, něco jako při závodě koní v parkúru, aby to bylo spravedlivé V souteži platí, že hudba hraje, tanečníci víří a hlídají židle a když hudba zmlkne, všichni se snaží si sednout na nějakou volnou židli. Kdo si nesedl, vypadával ze hry. Dnes by byla hra inovována tak, že by stála na parketu vždy jen jedna židle. A na ní třeba nápis "Ministr zemědělství". Soutěž by se vysílala v přímém přenosu, něco jako kombinace "Česko-Slovensko má talent" v kombinaci se StarDance. Při přerušení skladby by se zájemci snažili židli obsadit, což by jistě bylo zábavné a velice atraktivní. Pokud by o některou židli-ministerstvo neměl nikdo zájem, tak by se zrušilo, protože ho nikdo nepotřebuje.

Nejatraktivnější by jistě byla soutěž o židle takzvaných "silových ministerstev". Kde lze očekávat od zájemců i použití technik jiu-jitsu, karate a sumo. Před bojem o křeslo ministerského předsedy by byli účastníci prohledáni, zda s s sebou nemají zbraně, vysílačky a výbušniny.

Ovšem to finále, to by stálo za to. A bylo by to celé demokraticky všem na očích No a ten, na kterého se nedostalo křeslo ministra, by mohl dostat cenu útěchy. Třeba místo ombudsmana. Stejně o ně nemá nikdo zájem.

Doufám, že za můj progresivní a naprosto demokratický a přehledný návrh mne vyznamenají organizace jako "Vraťte nám stát" a další. Případně mne pan Janeček odmění nějakou menší funkcičkou či odměničkou. Za svůj boj proti politickému zločinu si to snad zasloužím, ne?!