16.7.2019 | Svátek má Luboš


GLOSA: Venezuela za Krym?

6.5.2019

Opět se připomínají recepty z éry studené války

Sázet na to, jak to skončí ve Venezuele, je hazard. Vždyť nelze odhadnout ani to, co se tam stane zítra. Ale jisté obecnější postřehy ta mozaika událostí umožňuje.

Za prvé. Bez ohledu na to, zda si moc udrží Nicolás Maduro, či ji převezme Juan Guaidó, se ukazuje role armády. Skončily časy, kdy se vojáci přestali míchat do politiky. Zdálo se, že symbolickou tečkou byl turecký pokus o puč z léta 2016. Teď už to neplatí, jak se ukázalo v Súdánu či Alžírsku. Ani ve Venezuele neuspěje ten, kdo nezíská loajalitu armády.

Za druhé. I v Latinské Americe ale skončily časy, kdy armáda mohla rozhodovat sama. Kdy se na kontinentu střídaly junty. V současné Venezuele spíše než prostá armádní akce a výměna prezidentů „kus za kus“ hrozí občanský konflikt dvou srovnatelně velkých segmentů společnosti. Za Madurem stojí většina armády a nejvyšší soud, za jeho sokem většina parlamentu. To nevyřeší elitní jednotky nějakého generála.

Za třetí se nemění dosavadní spojenectví ani podpora ve světě včetně latinskoamerického. Guaidó má za sebou většinu kontinentu (těžké váhy jako Brazílie, Argentina, Kolumbie, Chile, Peru), Spojené státy (v této věci opozice nepodráží prezidenta Trumpa) i Evropskou unii (ani v ní není nápadný disent jako při uznání Kosova). Za Madurem stojí státy svou skladbou připomínající spíše skanzen časů studené války: Rusko, Čína, Írán, Turecko, Kuba, Nikaragua, Bolívie (a sympatizuje s ním Obradorovo Mexiko).

Za čtvrté. Když už byla řeč o skanzenu, tak ten může sahat i hlouběji než jen do časů studené války. Washingtonu jde o to, aby si Rusko nebudovalo strategická předmostí v jeho blízkosti. Jasně to řekl John Bolton, poradce prezidenta pro národní bezpečnost: „Nebudeme přihlížet tomu, že Rusové přebírají zemi na západní polokouli.“ Odkud ty argumenty známe? Z dvě stě let staré Monroeovy doktríny. Ale zásadnější je jiná věc. Stejné argumenty použilo před pěti lety Rusko pro obsazení Krymu: nebude přihlížet tomu, jak západně orientovaná Ukrajina nabídne Americe základnu v Sevastopolu.

Přeje si Moskva výměnu „něco za něco“? Třeba: pokud vy nějak uznáte, že Krym je ruský, my uznáme, že Venezuela je vaše sféra vlivu, a nebudeme tam cpát zbraně. Podobně skončila i karibská krize na podzim 1962. Ale jestli tak skončí krize ve Venezuele, na to sázet nebudeme.

LN, 3.5.2019



Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Diskuse


L. Severa
10:41
6.5.2019

M. Prokop
12:32
6.5.2019

K. Janyška
9:33
6.5.2019

J. Fridrich
10:36
6.5.2019

K. Janyška
11:26
6.5.2019

P. Černoch
7:27
6.5.2019

J. Lepka
10:59
6.5.2019

M. Prokop
12:33
6.5.2019

počet příspěvků: 8, poslední 6.5.2019 12:33









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.