25.4.2024 | Svátek má Marek


GLOSA: Také jste obětí médií?

12.11.2014

V posledních letech jsou informace a fakta čím dál tím víc haleny do emocionálního hávu. Přispívá k tomu samozřejmě i neblahá „politická korektnost“. Kdysi bylo možné rozlišit, co je čistý proud faktů a co jejich komentář, dnes většinou ne. Dobře, v žurnalistice a umění nás to bohužel už ani moc nepřekvapí, ale ono se to už týká i tak exaktní oblasti, jakou bývala věda. I řada studií byla poznamenána oním pragmatickým čí chleba jíš, toho píseň zpívej. Jinak riskuješ, že příští studii nebudeš mít dělat za co.

Přispívá k tomu paradoxně i internet a celkový morální úpadek společnosti. A to rozhodně ne jen té naší. Každý si může napsat, co chce, a je prakticky nepostižitelný, nepočítaje nenávistné a vulgární komentáře pod jeho výtvorem. A tak chudák člověk najde na netu často naprosto protichůdné informace. To, že někteří lékaři léčí anginu studeným a jiní teplým by mi vadilo nejméně. Informace, které najdete, jsou většinou komentované, a to bohužel jednostranně. Dnes totiž každý všemu rozumí a má na vše svůj nezlomný názor. Ani stín nejistoty nebo pochopení, že jevy mají více stránek, často protikladných. Natož uvažovat o postoji toho druhého. To mé hledisko je přece to správné. A když chci protivníka zesměšnit, tak nejlepší zbraní je vytrhávat jeho slova z kontextu. Ale kde jsem vlastně k tomu svému pevnému přesvědčení přišel?

Znám ta fakta z vlastní osobní zkušenosti? Prostudoval jsem spousty podkladů o těchto událostech? Zažil jsem to na vlastní kůži? V naprosté většině zní odpověď ne. To mé pevné přesvědčení mi někdo do hlavy implantoval. Vše znám pouze zprostředkovaně. Z médií, televize, internetu. Jsem totiž na nich závislý a odkázán na ně. Jsem jejich obětí.

Proto je tak důležité, aby fakta byla fakty a komentáře komentáři. Abych si alespoň trochu mohl udělat opravdu svůj vlastní názor. Protože pravda nebývá černobílá a má svá „ale“ a mnoho odstínů, které nám unikají. To vše se nenapraví bez pokory a tolerantnosti, která nám tolik chybí. A úctě k prostým faktům.

Takže až příště budete slyšet či číst, že ten umíněný politik zase něco cíleně navrhuje nebo jak nesmírně škodlivé je cpát se tím či oním, jak nám škodí přísady v potravinách, které často jen zamezují tomu, aby se brzy nezkazily, zkuste se zastavit a jen se prostě selsky nad tím vším zamyslet, jestli to nemá třeba i nějaké druhé stránky. Zkuste být sami sebou.