19.4.2024 | Svátek má Rostislav


GLOSA: Studená sprcha

17.12.2014

V pátek mě pozvali do Hyde Parku na ČT24, abych tam povykládal o nových médiích. Měl jsem z toho dobrý pocit, otázky byly rozumné, moderátorka výborná a odjížděl jsem s pocitem, že jsem neplácal naprosté hlouposti. Opakoval jsem tam to, co jsem už mnohokrát psal a říkal: v současném mediálním světě jsme v minovém poli dezinformace i naprostých hloupostí a je třeba velké opatrnosti, než něčemu dám víru.

Doma mě v e-mailu čekal proud urážek a splašků. Plnou silou jsem si uvědomil, že nová média dávají určitému typu lidí prostor k realizaci. To samozřejmě není žádná novinka. Když jsem začal v roce 1996 s Neviditelným psem, už zkraje jsme tam měli jakési fórum, prazáklad toho, z čeho se vyvinuly dnešní komentáře pod články. Už tenkrát mě udivila míra vyjadřované sprostoty a reagoval jsem zrušením té platformy. Následovala lavina protestů ze strany slušných lidí: že prý jsem cenzor a porušuji zásadu svobodného projevu. Fórum jsem tedy vrátil a od té doby jen tiše trpím, když mi někdo vytkne, jaké svinstvo se v komentářích v Neviditelném psu vyskytuje. Komentáře nečtu a k témuž nabádám ty, kdo si na úroveň stěžují. Ale při debatě o médiích, kdy jsem se musel pod palbou otázek věcí zabývat naplno a ne jen na okraji každodenní novinářské lopoty, jsem si uvědomil sílu fenoménu, o kterém jsem samozřejmě věděl, ale nevěnoval mu moc pozornosti.

Lidé začali dělit média na oficiální či média hlavního proudu a na média alternativní, přičemž mají pocit, že ta alternativní přinášejí něco lepšího a svobodnějšího a zajímavějšího.

Z toho mě může čert vzít.

Na médiu, jako jsou Lidové noviny, není nic mainstreamového nebo oficiálního a na Neviditelném psu není nic alternativního. Lidové noviny, stejně jako MF Dnes nebo Hospodářky nebo Právo, to jsou noviny, které přinášejí původní zpravodajství vedené zásadou ověřování zdrojů. Ovšem tlak ze strany takzvaných alternativních médií je obrovský (specifická je pozice serveru České noviny, respektive Zprávy Českého rozhlasu – to jsou odnože zpravodajských médií, tedy tiskové agentury respektive rozhlasu, tam samozřejmě profesní zásady dodržují zrovna tak jako v tištěných denících). Nemohou psát, co je napadne. Média, jako je Hájkův Protiproud, vědomě a záměrně šíří nesmysly a dezinformace – a to je médium známé proto, že mu v čele stojí někdejší pravá ruka bývalého prezidenta republiky, který tu figuruje jako ideologický pánbíček v pozadí, dostatečně opodál, aby do sebe nenatáhl puch této stoky. Toto všechno si může soudný člověk opakovat, až na to, že čím dál větší počet lidí k deviantním alternativám tíhne. Jsme opět na křižovatce, opět jde o charakter republiky. Ten se bude odvíjet od charakteru jejích občanů. Ta páteční sprcha mi pomohla ostřeji tuto skutečnost vnímat.

LN, 15.12.2014