Na to, že „Velký bratr“ nikdy nespí a že nás ve stále větší míře a rozsahu sleduje, si pomalu začínáme zvykat. Také proto, že si to prostě neuvědomujeme. Například při chůzi po městské ulici běžně přemýšlíme výhradně o svých soukromých záležitostech a starostech a dáváme pozor na cestu, abychom nezakopli, ale přitom nevnímáme spoustu skrytých kamer umístěných na okolních domech, které sledují v podstatě každý náš krok, každé naše zastavení, nebo setkání.

O další formě sledování lidí prostřednictvím donedávna zákonem či vyhláškou povinné archivaci informací mobilních operátorů se poslední době vedou různé diskuse, které vyústily v pozastavení této policiilibé (dle vzoru bohulibé) činnosti.

Ve čtvrtek 21.dubna jsem se za jízdy autem do Opavy kochal poslechem Radiožurnálu, kde o tomto problému a současné situaci okolo něj hovořila mluvčí jednoho z našich velkých mobilních operátorů. Říkala něco o tom, že společnost, kterou před veřejností zastupuje, poskytování informací o pohybu a telefonických kontaktech lidí pro policii přerušila. Že na tahu jsou nyní zákonodárci, kteří by měli upravit nějaký, s tím související zákon … bla, bla, bla. To všechno mne tak nějak nechávalo klidným, až padlo to číslo. Mluvčí totiž v průběhu rozhovoru s rozhlasovým redaktorem ledabyle vyslovila jednu větu s číslem, které mne naprosto šokovalo. Řekla totiž, že takových žádostí dostávají v průměru 300 (slovy tři sta) denně!!! Dovedete si to představit??? U tří set lidí denně někdo (kdo???) potřebuje vědět, kde a kdy přesně byli, komu a jak dlouho telefonovali. Prostě podrobné detaily z jejich pracovního i soukromého života. Za jediný rok by to bylo přes 100 000 lidí. Každý z nich by musel být něčím (čím?) podezřelý.

Mám tu informaci z rozhlasového doslechu, takže teoreticky může být i nevěrohodná. Možná, že mluvčí toho operátora zítra řekne, že to mělo být 300 lidí za rok, ale možná, že udané číslo je pravdivé. S vysokou pravděpodobností se však přesný údaj asi nedovíme. Naše státní orgány budou, jako obvykle, mlžit, mlžit a mlžit. V každém případě bychom měli zbystřit, protože tento stát se pomalu, ale jistě, mění ve stát v podstatě policejní. Víme-li navíc, jak naše policie v současné době funguje, není to pro nás zpráva vůbec příznivá.