Německá kancléřka absolvovala minulý týden diplomatickou anabázi po čtyřech středo- a východoevropských členských zemích EU, kde jinak nepochybně dobré a všestranné vztahy hostitelských zemí s Německem zastiňuje nesouhlas s přístupem Německa k migrační krizi. Podle tiskových konferencí i mediálních ohlasů mise Merkelové skončila neúspěchem, ke sblížení postojů ohledně migrace nikde nedošlo.

O to více překvapil nedělní rozhovor kancléřky pro televizi ARD, kde řekla, že bude nalezeno společné řešení a bude se na něm muset podílet každý. Není prý možné, aby některé země řekly, že obecně muslimy nechtějí ...

Tyto výroky poté, co znovu slyšela zásadní nesouhlas partnerů s nucenou distribucí migrantů, poté, co Britové řekli EU a metodám evropského vládnutí své jasné NE, působí děsivě. Ukazují, že migrační politika kancléřky není normální racionální politickou prioritou, pro kterou se hledá podpora a konsensus. Merkelová také nikoho nepřesvědčuje, neargumentuje, námitky svých partnerů pouze mlčky vyslechne, ale žádný zřetel na ně nebere. Organizované usazování muslimských migrantů napříč Evropou je cíl an sich, který má nějaký vyšší skrytý smysl, nelze o něm diskutovat, musí být pouze za každou cenu prosazen. So oder so.

Z takového Německa začíná jít znovu strach a nad budoucností EU se stahují temné mraky.

Institut VK