Schulz je první skutečnou alternativou Merkelové

Bojovníci proti establishmentu, kteří sami míří do establishmentu, už mají své vzory. U nás je jím Andrej Babiš. Ve světě ho válcuje Donald Trump. V Německu ta nálepka ulpívá na Martinu Schulzovi – vyzývateli kancléřky Merkelové v letošních volbách. Objevuje se příměr, že Schulz je německý Trump (vyslovil ho symbol serióznosti, ministr financí Schäuble). Ale řekněme rovnou, že je to příměr nadsazený, jak si to volební kampaň žádá.

Schulz se jako Trump staví do role outsidera, proti kterému se spikli mocní. Do role bojovníka proti establishmentu, jenž chce vrátit lidu, co mu patří. Ale působí jako věrohodný bojovník proti establishmentu někdo, kdo léta předsedal Evropskému parlamentu? Kdo byl nejvýše postaveným německým politikem ve struktuře EU? Jistěže ne, řeknete si, ale v kampaních je možné vše. Takže nakonec by mohl Schulz porazit jasnou favoritku, stejně jako se to v listopadu podařilo Trumpovi.

Ta srovnání jsou přepjatá, ale odrážejí jistou logiku. Německo má za sebou 12 let éry Angely Merkelové, provázené velkými koalicemi. Už 12 let je těžké určit, kdo v zemi vládne a kdo je v opozici. Jedinou jasnou opozicí je Alternativa pro Německo. Kandiduje-li proti Merkelové Schulz, právě on se vůči ní musí nejvíc vymezit, být její nejvýraznější alternativou a nejnápadnějším bojovníkem proti jejímu establishmentu. To je jádro věci. Nejde o ideologii či populismus trumpovského typu, nanejvýš o populismus předvolební, na jaký jsme zvyklí. Jde o normální pravidla volební hry v demokracii, na která Německo za 12 let jaksi pozapomnělo. I proto může Schulz působit tak nezvykle a sklízet úspěchy v průzkumech. Ne proto, že by byl německým Trumpem.

LN, 22.2.2017