29.3.2024 | Svátek má Taťána


GLOSA: Romové jdou do politiky

7.10.2011

Nervózní atmosféra panující v české společnosti dala vzniknout myšlence na ustavení samostatné romské politické strany. Již zkraje devadesátých let měla tehdejší Romská občanská iniciativa slušný věhlas a hlavně také poslance, zvolené na kandidátce Občanského fóra. Následné pokusy o zakotvení v zákonodárných sborech byly marné a Romové bodovali leda v rámci etablovaných partajích, především u zelených a v sociální demokracii. Nyní volají "tady jsme" (proto se subjekt má v romštině jmenovat ADAJ.CZ) a chtějí to opět zkusit sami.

Není však radno podléhat předčasnému optimismu. Česká republika dosud byla poměrně homogenní zemí, z pohledu sociálního i národnostního. Úspěšné programy stály na idejích, které prostupovaly různými vrstvami a posilovaly spíše integritu než diferencování společnosti. Na další námitce se nedávno shodl expert na extremismus Miroslav Mareš s romským aktivistou Vojtěchem Lavičkou. První připomněl, že "řada romských stranických projektů doposud zkrachovala, protože nebyla schopna obsáhnout větší počet proudů či klanů v romské komunitě", a druhý jej doplnil postřehem, že "něco podobného by mohlo fungovat jen lokálně na velmi malých místech, kde romskou komunitu tvoří jedna nebo dvě rodiny." To stěžejní ovšem můžeme vysledovat z příkladu Spojených států, kde se v minulém století dostávaly do popředí práva a zájmy tamních Afroameričanů. Na počátku byla u nás tolik zpochybňovaná pozitivní diskriminace, která černochům umožnila studium na vysokých školách a práci pro státní instituce. Na základě toho se zrodila černošská střední třída, jež si přirozeně hledala i svoji politickou reprezentaci.

Sotva může romská strana celostátně zazářit, začne-li tento příběh číst od poslední stránky. Na úrovni obcí ale má naději větší. Zejména proto, že tam už romské autority existují a mají solidní šanci těšit se též respektu nezabedněných příslušníků majoritní populace. O zdatné romské komunální politiky by potom na své kandidátní listiny o to víc mohly a měly stát i zavedené strany. Motivovat je může vyhlídka na oživení či jiný styl politické práce, oslovení nových voličů, ale i odpovědnost za formování tuzemské pospolitosti soudržné, spolupracující a neštěpené umělými rasovými rozbuškami, které v těchto týdnech třaskají na severu Čech. Optimální stav pak po letech poznáme podle toho, že zakládání národnostně nebo etnicky profilovaných stran bude zbytečné. Zkrátka budeme rovnoprávnými občany jednoho státu a všímat si odlišností mezi námi nás ani nenapadne.

Psáno pro ČRo1