22.11.2017 | Svátek má Cecílie


GLOSA: Řekne-li se Luther

2.11.2017

500 let cesty od reformace k náboženskému smíru

Výraz náboženská reformace u nás evokuje Jana Husa. Ale ve světě připomíná hlavně Martina Luthera. Je tomu 500 let, kdy na vrata kostela ve Wittenbergu přibil svých 95 tezí, aby rozhýbal debatu v církvi. Nakonec rozhýbal mnohem víc. Nejenom protestantskou reformaci, ale i zápas o svobodu vyznání, náboženské války i rozdělení Evropy a v neposlední řadě společenský a ekonomický úspěch Západu. To vše si můžeme dnes připomínat.

Není náhoda, že sociolog Max Weber před sto lety vyzdvihl protestantskou etiku jako hlavní motor kapitalismu. Dalo mu to věrohodnou odpověď na otázku: Proč jsou státy, oblasti či společenské vrstvy, které se opírají o protestantismus, úspěšnější, podnikavější a tvořivější než jejich katolické protějšky? Teď už Západ nábožensky rozdělen není, ale podobné otázky se vnucují i dnes. Proč USA v utváření demokracie, hospodářství, vzdělání i rozvoji občanských svobod uspěly lépe než jejich protějšky z Latinské Ameriky? Nabízí se odpověď, že právě tady protestantská Amerika porazila tu katolickou.

Ale ta odpověď není definitivní. Nabízí se totiž další otázka: Mohou si USA uchovat svůj úspěch, svobodu, sílu a vše to, co se opírá o protestantskou etiku otců zakladatelů, ubývá-li jejích nositelů? Vždyť během jedné generace budou nositelé protestantské etiky v USA menšinou. Zvolení Donalda Trumpa ilustruje jistou nervozitu z této představy.

Jenže tyto otázky nepřináší sama víra. Náboženské rozdělení Západu je už passé. Ještě v 17. století náboženské války ničily Evropu. Ba i v roce 1648, když to mocnostem došlo a uzavřely vestfálský mír. Proč se ten mír nejmenuje podle jednoho města, jak bývalo zvykem? Inu proto, že zástupci katolické Francie a protestantského Švédska by se v témže městě nesešli, tudíž se mír uzavíral v Münsteru a Osnabrücku. Ještě začátkem 18. století protestantské státy odmítaly přijmout gregoriánský kalendář, protože ho vymysleli „papeženci“.

Dnešním Evropanům to připadá jako z Marsu. Říkává se, že křesťanství je stejně brutální jako islám, a argumentuje se křížovými výpravami. Ale ten argument pomíjí náboženský smír v Evropě. Poštovní známky k 500. výročí Lutherovy reformace vydaly i ryze katolické státy Polsko, Maďarsko, Rakousko, Itálie či Chorvatsko. Zkuste si představit, že by sunnitská Saúdská Arábie vydala známku s obrázkem Alího, světce šíitů. Až to přijde, budeme si fifty fifty.

LN, 31.10.2017



Diskuse


J. Kanioková
17:24
2.11.2017

J. Kanioková
17:59
2.11.2017

J. Kanioková
17:33
2.11.2017

A. Alda
16:34
2.11.2017

A. Alda
16:37
2.11.2017

P. Dvořák
3:39
2.11.2017

M. Jandáková
.
0:47
2.11.2017

počet příspěvků: 14, poslední 2.11.2017 05:59









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.