O co více jsme v týdnech vládní krize slýchali o potřebě reforem, a zaklínaly se jimi coby jediným důvodem koaliční existence všechny znepřátelené skupiny, o to méně se na nich pracovalo. Na debatu nad nimi pak už nezbyl čas vůbec. Proto působí velmi záhadně úmysl Petra Nečase spojit v červnu hlasování o důvěře vládě s reformními normami. Když pomineme otázku, zda se to bude nezvykle týkat každého jednotlivého zákona, nebo jestli kabinet znovu spíchne jakýsi maxibalíček a ten prožene parlamentem stoosmnáctičlennou většinou, zůstává rébus, jak míní premiér stihnout za dva měsíce to, co nestíhal tři čtvrtě roku. Zástupci zaměstnavatelů byli před zasedáním tripartity zdrženliví, prý jim zatím žádný výstup z vládní dílny není známý. Po skončeném jednání jsme se doslechli, že v paragrafovém znění je jenom čerstvý zákoník práce. Schůzku se sociálními partnery zato naštvaně opustili odboráři. Vadí jim, že vláda nebere v potaz jejich návrhy a že ministerské předlohy nepředkládá k seriózní diskusi. Ve hře jsou opět masové protesty a možná i stávky.

Titíž politici, kteří ještě v úterý velkoryse akceptovali prorůstání privátního byznysu do veřejné správy, se ve čtvrtek neváhali na reprezentanty zaměstnanců obořit, že prosazují politické cíle. No sláva, aspoň někdo, chce se mi vykřiknout. Vždyť fraška sehrávaná partajemi v posledním období připomínala spíš koňský trh plný cynických handlířů než politiku. Přitom leží-li na stole nějaký opravdu politický námět, jsou jím reformy a úvahy o jejich smyslu a podobě. V normálních politických poměrech by přece bylo přirozené, že za vládní krizí bude stát programový spor, nikoli přetahovaná, kdo zdatněji intrikaří a usilovněji podráží nohy spojencům. Poděkujme proto odborům, že vrátily do hry politiku a témata, kterými skutečně žijí čeští občané. Koaliční politici nyní mají šanci v živých polemikách předvést, že jim na vzývaných reformách záleží alespoň tolik jako na bájném ministerstvu vnitra. V opačném případě může ve společnosti snadno zakořenit podezření, že peníze, o něž jde v reformách vždy v první řadě, mají být pouhou kořistí, kterou si rozdělí bleskurychle sjednocená aliance partajních kmotrů, soukromých slídilů a dalších podobných – zcela apolitických - vykuků.

Psáno pro ČRo1