R. Kvačková z Lidovek se zajímavě staví k problémům pravdy (LN, 7.3.2007). Vyšla z aféry církve husitské, kdy jeden její biskup navrhoval jednomu vězni sex. Odmítl to přiznat a učinil tak až pod tíhou důkazů. Kvačková považuje jeho lhaní za normální, protože je neslušné ptát se někoho na jeho sexuální aktivity. Nahrávku dokazující učiněnou nabídku prý měli nadřízení onoho biskupa hodit přemlouvanému vězni na hlavu.

Vskutku zajímavé pojetí morálky. Takové klasické – dělat,. že se nic nestalo. Neslyšet, nevidět - ve jménu slušnosti a mravnosti. Kvačková jde dokonce tak daleko, že odmítá i aktivitu rodičů, kteří oznamují na policii příliš důvěrné chování pana faráře k jejich ministrujícímu synkovi. Prý přece mají možnost tam synka neposílat. Zůstane doma a nic se nestane.

Na tím mi zůstává rozum bezmocně stát a mám vztek. Pan farář si najde jiného ministranta - to je Kvačkové fuk, že bude moci beztrestně pokračovat a kazit život jiným dětem, které to třeba doma neřeknou? Kulínští budou moci souložit s dvanáctkama, protože bude nemravné se jich ptát na to, co si dělají s pohlavním orgánem. Vedoucí skautů budou pokojně spolu s německými turisty obcovat s mladými chlapci a vedoucí divadelního kroužku natáčet své hrátky s desetiletými dívenkami svěřenými mu důvěřivými rodiči, kteří je měli přece nechat doma.

Hlavně nechtít pravdu za každou cenu.

To je hnusné.

Gentlemanův deníček