Jak to, že se tak málo čte bible, když je to přece absolutní bestseller mezi všemi knihami? Tuto otázku si položili pracovníci Muzea biblických zemí u příležitosti výstavy věnované nejstarším opisům bible až po první tištěné Gutenbergovo vydání a semináře k tomuto tématu.

Z jejich podnětu uspořádal Smithův anketní ústav dotazníkovou akci. Převážná většina židovských obyvatel Izraele má sice jeden výtisk bible doma, ale od skončení školní docházky ji neotevřeli.

Americká Biblická společnost loni při podobné anketě zjistila, že průměrná křesťanská domácnost v USA vlastní bible dokonce čtyři. Polovina dotázaných si však v bibli nikdy nečetla, nebo se nanejvýš biblickými texty zabývali tak jednou dvakrát do roka. Denně čte bibli pouze třináct procent křesťanů.

Podle názoru ředitelky muzea Amandy Weissové "biblický analfabetismus není ani tak záležitostí víry, jako spíše pochopení sebe sama". Jak by, ptá se, mohli Židé a křesťané - sice v rámci svých společenství víry založených na biblických textech, avšak bez znalosti dějin - společně vyřešit problémy tohoto světa? Na adresu Židů se obrátila s provokativní otázkou: "Jak můžeme sami sebe ještě nazývat lidem Knihy, když ji nikdy nečteme?"

Na muzejním semináři by rabbi Šlomo Riskin a Rebecca J. Brimmerová, vedoucí "mostu pro mír", která zároveň vykonává službu pastora, rádi společně přišli na kloub nedostatku motivace, který zřejmě současné generaci brání Svatá písma číst - a objevili návod, jak probudit v mladých lidech zájem, aby sáhli do přihrádky po bibli.

© Ulrich W. Sahm
přeložila Ivana Kultová
www.wilberforce.cz