Na úterní plzeňský mítink ČSSD přišli Paroubkovi odpůrci z řad studentů v hojném počtu a kromě vajec přinesli i transparenty. Stále přerušovali Paroubkův projev, čímž předsedu ČSSD vyváděli z míry. Jeho výzvy k diskusi s oponenty vyzněly naprázdno hlavně proto, že nebyly míněny vážně.

Kdyby totiž chtěl Paroubek se svými odpůrci opravdu diskutovat, dal by jim k dispozici mikrofon. To však neučinil a musel si zvykat na něco ještě nepříjemnějšího, než je vrhání vajec - na neustálé přerušování svého projevu nesouhlasným skandováním studentů.

Při rozhovorech se studenty jsem zjistil, že jejich protesty proti Paroubkovi nemusejí být jen momentálním projevem antipatie vůči jeho osobě a mohou mít hlubší příčiny než pouhý nesouhlas s jednáním tohoto politika. Tato nová nastupující vzdělaná generace má již plné zuby primitivního populismu některých politiků a jejich neschopnosti komunikovat s veřejností jinak než za pomoci demagogických frází. Nelíbí se jim sobectví voličů ze starší generace, kteří jsou ochotni podporovat zadlužování státu a nezajímá je, že vzniklé dluhy bude jednou muset zaplatit dnešní mladá generace.

Ať je tomu jakkoliv, na české politické scéně se objevil nový fenomen. Mladí lidé veřejně protestují proti politickému stylu, který připomíná chování bývalých komunistických papalášů, jehož je Paroubek typickým představitelem.

Jaký bude další vývoj protestního studentského hnutí, je těžké odhadovat. Na konci studentského vajíčkového manifestu čteme: ,,Milujeme Českou republiku a nenecháme si ji Paroubkem zničit.“ Troufnu si tvrdit, že většina těchto mladých lidí to na rozdíl od někdejšího nejmladšího českého premiera Stanislava Grosse, myslí s Českou republikou upřímně.