28.3.2024 | Svátek má Soňa


GLOSA: Přiměřenost práva jako přežitek?

27.8.2013

Přiměřenost práva jako jeden ze znaků právního státu bývá vykládána jako korektiv zakazující zneužívání práva k jiným cílům než nezbytně nutným, tak trochu jako kdybyste chtěli použít kladivo namísto jehly nebo kobercový nálet místo úsměvu. Ne že by se náletem či kladivem nedaly řešit problémy, otázkou ale je, zda jde o nástroje efektivní.

Přiměřenost práva zmiňují velmi často soudy nejvyšší, povolávajíce tento atribut na pomoc zejména v případech, kdy je zapotřebí, aby právo, státní instituce i rozhodovací činnost soudů přispívaly k rozumnému uspořádání společenských vztahů.

S přiměřeností obecně má ovšem naše společnost problém, což možná souvisí s neurčitostí tohoto pojmu, jehož přesné hranice lze nalézt až tváří v tvář konkrétním parametrům každého případu. Policie se tak má podle zákona chovat přiměřeně povaze a okolnostem, ačkoli po 13. červnu dostává pojem "přiměřený zásah policie" docela jiné kontury.

Přiměřenost je třeba mít na mysli i při úvahách, zda a jak omezit prezidentské pravomoci, k čemuž se mnozí právníci a politici budou ještě drahnou dobu vyjadřovat a není vyloučeno, že i na těchto místech se k zamýšleným krokům vrátíme. Koneckonců ne nadarmo tomuto tématu věnoval pražský právnický klub své květnové zasedání a na podzim mu vyčlenil celodenní konferenci. Je právo tím nejvhodnějším nástrojem regulace společenských vztahů? Cožpak společnost nemá jiné systémy, které by měla vyzkoušet dříve, než sáhne k nejdražšímu, nejsložitějšímu a nejhůře měnitelnému? Ústava není technická příručka a právo nikdy nebude jízdní řád ani počítačový program. Koho to rmoutí, chtěl by nejspíš odstranit z života svobodu volby a volnost rozhodování a z nás lidí udělat roboty. Inu, každý má jiné priority. Byť hrozí, že rozum, myšlení a kreativita se pak zákonitě stanou nadbytečnými.

Autorka je advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti

(Psáno pro časopis Právní rádce č. 7/2013)