Budu na gruntu opravovat plot, takže jsem sháněl optimální - z hlediska práce/náklady/efekt - řešení. Při hledání na webu jsem zaznamenal existenci připravované novely o plotech a žasl jsem. Co to je za magory, že určí výšku 180 cm za limitující z hlediska povinností stavebníka? Co je nad, nesmí dělat sám, ale firma, musí mít projekt, desítky žádostí a podobně. Paternalismus státu ukrývající se prý za proklamovanou ochranou před pracovním úrazem je zjevný.

Obliba stanovovat zákonné limity je sice na jedné straně pochopitelná (pořádek musí bejt, jinak byste lezli po stromech jako vopice...), na druhé straně stejně tak nesmyslná. Už dost dlouho existuje teorie fuzzy množin a fuzzy logika, ba co víc, už se aplikuje. Proč ne v zákonech? Jak to, že do 15 (18, atd.) člověk něco smí/nesmí, a úderem půlnoci je tomu naopak? Je s podivem, že největší právnické mozky nepřišly na laicky přímočaré řešení spočívající v "zemi nikoho". Princip je jasný: do 13 ne, od 17 ano, mezi tím posoudí soud/experti/komise...

U plotů ovšem ani toto řešení nestačí, protože 180 cm je pitomost, když není řečeno, z čeho plot bude. Ten, kdo dokáže napnout pletivo vysoké 180 cm, nepochybně dokáže i dvoumetrové. Ba víc: dokáže napnout 2x 120centimetrové a bezevšeho postavit plot vysoký skoro dva a půl metru. Pokud vím, žádný zákon neupravuje výšku štaflí, na které stavebník smí bez ohlášení vystoupat.

Kromě plotů drátěných není důvod omezovat stavbu plotů z polí, ať dřevěných či kovových. Rozdíl ve složitosti je mizivý. Plot o výšce 5 metrů je už na pováženou, i když spíše z důvodů jiných než pracovně bezpečnostních.

Vlastně se mě to netýká. Budu mít sice plot 210 cm vysoký, ale nestavím ho, leč opravuju. Možná se mýlím, ale v tom případě se mě papírování netýká. I kdyby týkalo, na vesnici se to bere jinak.