Proč se Donald Trump náhle hlásí ke změně klimatu

Donald Trump v hojně citovaném rozhovoru pro The New York Times řekl: „Myslím, že je tam nějaká spojitost. Nějaká, něco. Záleží na tom kolik.“ Vyjádřil tak svůj postoj ke změně klimatu a lidskému podílu na ní. Je to další kamínek do již bohaté mozaiky témat, kdy zvolený prezident Trump mluví jinak než kandidát Trump. A ještě jinak bude možná jednat úřadující prezident Trump po 20. lednu. Vždyť pro NYT sám řekl, že otázku odstoupení USA od Pařížské dohody o klimatu ještě zváží.

Tady lze dodat jen jedno slovo: uvidíme. Ale zajímavější je možná něco jiného. A sice to, jak reakce na Trumpa posunují klimatickou debatu dále do sfér víry. S oblibou tak činí ti, kdo se sami opírají o vědu a právem kritizují „postfaktický“ přístup – takový, který sází na charisma a emoce.

Spiegel Online o klimatu a Trumpovi hned po jeho zvolení napsal: „Největší nebezpečí nevychází z toho, v co věří, ale z toho, v co nevěří.“ Aktuálně.cz dodává: „Trump nevěří v lidský podíl na globálním oteplování. Nevěří v samo oteplování.“ Co tedy znamená, že teď Trump hovoří jinak? Že by ztratil svou víru a podlehl jiné, lepší a přesvědčivější?

Ale kdeže. Trump jen předvádí uvažování byznysmena, kterého nezajímá víra ani ideologie. Respektive ho zajímají jen do té míry, nakolik lákají voliče. Proto říkal v kampani, že globální oteplování je výmysl Číny, která jím chce podkopat sílu Ameriky. Když mu poradci vysvětlí, že sama Čína pokládá klima za problém už proto, že se začíná dotýkat její sílící střední třídy (smog sice nesouvisí se skleníkovými plyny, ale popichuje nespokojenost), nebo že Pentagon zařadil změnu klimatu na seznam hrozeb pro národní bezpečnost USA, Trump prostě změní postoj. Klidně pak prohlásí, že je to skutečný problém a že se na něm podepsal vliv lidských aktivit.

Jen na jednu věc zřejmě Donald Trump nikdy nepřistoupí. Na to, že se změnou klimatu se musí bojovat všemi prostředky a za jakoukoliv cenu. To pro něj není otázka víry, ale ekonomické rozvahy a proporce.

LN, 24.11.2017