18.10.2018 | Svátek má Lukáš


GLOSA: Oč se opírá Německo

26.9.2018

Má smysl velká koalice s podporou 45 procent?

Spolková republika Německo působí jako pojišťovna Evropské unie. Jako USA v roli pojišťovny NATO: jeho evropští členové v čele s Německem si dovolují experimenty s pacifismem a vojenskými škrty, mají-li za sebou pojišťovnu USA. A pak se diví, když Donald Trump začne závazky vymáhat. Německá pojišťovna EU spočívá v řadě věcí: země, jež si dovolují různé experimenty, tak činí s vědomím, že mají v zádech německou oporu – stát, který úspěšně přečká krize, nezápolí s nezaměstnaností, má rozpočtové přebytky a případné průšvihy zvládne. V době, kdy se EU děsí nástupu pravicového populismu, jak se s oblibou říká, získala AfD ve volbách před rokem 12,6 procenta hlasů. To přece není nic, co by blokovalo stát a vládnutí v něm. A přece Berlín už rok působí jako zablokovaný. To je problém dnešního Německa i těch Evropanů, kteří Německo považují za svou pojišťovnu.

Spolková republika půl století ukazovala, jak vládnout. Střídala vlády pravice a levice. Jen jednou (1966–1969) vládla velká koalice, jako přemostění k éře Willyho Brandta. Ale nástup kancléřky Merkelové zahájil éru stálých velkých koalic (opřela o ně tři ze čtyř svých vlád). A vytěsňování opozice mocenským kartelem velkých koalic přineslo své plody.

Podle posledních průzkumů klesla podpora velké koalice na pouhých 45 procent. A protisystémová AfD se tlačí na druhou pozici (18 procent) místo tradiční sociální demokracie (17 procent). To je zásadní posun. Ne kvůli číslům (ta nemusí odrážet přesnou realitu), ale kvůli setrvalému trendu. Klesne-li podpora velké koalice pod 50 procent, klesá tím i její legitimita, zatímco podpora těch, kdo se jí „neušpinili“, zákonitě stoupá.

Když se totéž dělo v Rakousku, říkalo se, že je to zkumavka ukazující, na co si dát pozor, a varující jiné státy (protisystémoví Svobodní v Rakousku tak dlouho blokovali vznik racionálních vlád, až byli vzati do hry). Ale děje-li se to v Německu, nejde jen o zkumavku tamní vnitřní politiky. Jde o destabilizaci toho, co jsme tu nazvali pojišťovnou Evropské unie.

Nynější krize budí dojem, že se vše točí kolem státního úředníka Maaßena. Ale to je jen personifikace širšího problému ztráty důvěry ve vedení tradičních stran. Ztratili Seehofer (CSU), Merkelová (CDU) i Nahlesová (SPD). Nás z německých afér hlava bolet nemusí. Ale jako členové EU i sousedi Německa si musíme klást otázku: z čeho bude „pojišťovna EU“ čerpat svou stabilitu i vnitřní důvěru?

LN, 24.9.2018



Diskuse


M. Mikulec
6:25
27.9.2018

J. Kanioková
17:49
26.9.2018

M. Prokop
21:15
26.9.2018

M. Krátký
11:09
26.9.2018

M. Valenta
9:28
26.9.2018

J. Pospíšil 402
3:48
26.9.2018

I. Koreň
1:03
26.9.2018

J. Jurax
11:08
26.9.2018

P. Grigar
14:28
26.9.2018

počet příspěvků: 12, poslední 27.9.2018 06:25









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.