24.4.2024 | Svátek má Jiří


GLOSA: O drsné milence

12.2.2015

Čekalo se to a dopadlo to tak – slovenské referendum o rodině mělo tak malou účast, že je neplatné, avšak jeho výsledek je jednoznačný. Devět voličů z deseti podpořilo tradiční koncept manželství a odmítlo povinnou sexuální výchovu ve školách bez souhlasu rodičů.

My, příslušníci sekty scifistů, víme, že lidské svazky jsou koncept proměnný v čase a že plyne z celkového nastavení společnosti. Velmistr žánru sci-fi Robert Heinlein vymyslel koncept, který se mi velmi líbí. Jeho románová rodina není početně omezena, když v ní chce být pět lidí, je v ní pět lidí. Je zařízena na principu akciové společnosti. Každý člen do ní cosi vkládá a má z ní benefity. Když z rodiny odchází, musí se s rodinou vyrovnat. S konceptem začal v románu Cizinec v cizí zemi a podrobně ho rozvedl v románu Měsíc je drsná milenka.

V 60. letech to vyvolávalo po horšení. V dopise nakladateli Heinlein napsal: „Monogamie je pouhá společenská dohoda užitečná v určité sociální struktuře – je to ovšem zcela pragmatická záležitost a nemá nic společného s hříchem... jiných možných konceptů jsou myriády a za určitých okolností mohou některé být užitečnější a přinášet více štěstí.“ Hodně jsem na Heinleina vzpomínal v Tibetu, když mi tamní člověk vysvětloval princip rozšířené rodiny – jednu ženu sdílejí dva muži a společně se starají o děti. Zcela v Heinleinových intencích koncept vyplývá ze specifických podmínek této hodně, až nepředstavitelně drsné země.

Přemýšlel jsme o tom, zdali bych šel referendit, kdybych byl slovenský občan. Na jedné straně je mi protivná představa, že se o tak intimních věcech má hlasovat, na druhé straně uznávám, že ta protivnost je hloupá, protože vztahy mezi lidmi jsou uzákoněné a o zákonech se taky hlasovalo. Možná bych si přál, abych se rozdvojil nebo dokonce roztrojil a každý Neff by hlasoval jinak, jakkoli by to ten třetí měl těžké, protože se v referendu volí ano, nebo ne.

Podobně rozdvojený a snad roztrojený je i můj vztah k registrovanému partnerství. Na celém procesu jeho nastolení, prosazení a schválení mi vadilo a dodnes vadí, že padly pod stůl návrhy, aby se zohlednily i rozšířené svazky, které existovaly, existují a existovat budou v počtu překvapivě velkém: mám na mysli ony „domácnosti ve třech“, kdy ženatý muž žije ještě s jednou ženou – ale setkal jsem se i vdanou ženou s jedním mužem jaksi navíc. Ten člen „jaksi navíc“ je absolutně bit. Jeho situaci řeší závěť, ale dokud jsme živí, málokomu se do závěti chce, a když jsme mrtví, na závěť je jaksi pozdě.

Opravdu to není můj osobní problém, žiji velmi tradičně monogamně, avšak tiše doufám, že se koncept jednou vrátí na stůl. Třeba i to slovenské referendum povzbudí debatu a přispěje k rozčeření tichých vod. Měli by ti „jaksi navíc“ křičet a hlásit se o svá práva.

LN, 9.2.2015