19.3.2024 | Svátek má Josef


GLOSA: Nová studená válka?

29.3.2016

Realita, nebo jen strašák?

Úvahy o možnosti návratu „studené války“ jsou spíše ukázkou jevu, kterému se říká, že přání je otcem myšlenky. Tvrzení, že existují nemalé skupiny a politicko–ekonomické síly, kterým se po „starých dobrých časech“ stýská, není tak bláznivé, jak se na první pohled zdá.

Ve vzpomínkách existuje u určité části politiků a komentátorů pocit, že v té době byly přítomny „jistoty“, které dnes chybí. Také vzpomínka na „konec dobrý, všechno dobré“. Jenže „včera není dnes“ a podmínky se zásadně změnily.

Za studené války na světě existovaly dva vyhraněné politické tábory opírající se o antagonistické ideály, ale v zásadě vycházející z křesťansko-židovsko helénských tradic. Mimo ně nebylo téměř nic. Čína byla jakousi nepochopitelnou říší plnou blouznění maoismu a bídy. Místní konflikty byly ovládány tak či onak ideologickými satelity jedné ze stran. Problém Blízkého východu se projevoval hlavně izraelsko-palestinským konfliktem.

Obě hlavní strany byly na začátku studené války vyčerpány. 150 milionů jejich obyvatel předtím zahynulo. Evropa, Sovětský svaz a většina východní Asie byly zničeny válkou. Technický rozdíl mezi hlavními soupeři byl ještě porovnatelný. „Studená“ byla válka jen na dohodnutém území. Zástupné konflikty se vedly daleko od center. Každý konflikt byl ihned přiřazen k té či oné straně. Nenápadně však vzrůstala disharmonie.

Svět se změnil. Žijeme v naprosto jiném světě. Čína vyrostla v celoplanetární velmoc, Evropa se stala eurosocialistickou, a tím stále slabší. USA už nejsou první. Objevil se islamismus a demografická revoluce porodila stamiliony chudých. Islám expanduje, civilizačně zaostalý, ale ideově pevný. Po celém světě začala partyzánská válka vedená hlavně muslimy. Chudí se doslova vydali na cestu za blahobytem.

Žádná nová studená vláka nehrozí. Rusko a Západ dožene ke spolupráci tlak obecného nebezpečí představovaný islamisty.

Newsletter Institutu VK