Nejprve to vypadalo na pohodovou pohádku z malebné české krajiny. Vládu po loňských volbách sestavil poctivý a moudrý stařešina léty prověřeného rodu s chasníky z dvou zbrusu nových a díky tomu též minimálně ušpiněných družin. Básnilo se o čisté politice, boji s korupcí, odvážných reformách. Naději živila převaha sto osmnácti mandátů ve Sněmovně.

Jak šel čas, odvaha s moudrostí polevovaly, z houštin začali vyskakovat čertíci a ze skříní vypadávat kostlivci. Pohádka se nám před očima mění v horor. Hovoří se o špehování, vydírání, uplácení a někteří z poslanců se netají obavami o svoji bezpečnost. Tvářit se přitom, že přestřelky mezi véčkaři jsou jejich interní záležitostí a že kauza ProMoPro se týká výhradně ODS, nelze. Už jen proto, že občanským demokratům vydatně mydlí schody TOP 09 a že špičky Věcí veřejných patrně mají prsty v někdejším sledování pražských politiků ODS. Z okolí Víta Bárty k tomu všemu slýcháme, že za aktuálním vřením je snaha části Občanské demokratické strany očernit Věci veřejné a potopit premiéra Nečase. Přinejmenším dvěma vládními stranami se šíří podezíravost. Vzájemné důvěra koaličních partnerů osciluje kolem bodu mrazu. Dotčené partaje si dávají ultimata a kádrují, s kterými osobami z řad spojenců budou a s kterými nebudou mluvit. Ani pak nepřekvapí zvěsti, že jakési zdravé jádro koalice v zákulisí vyjednává o budoucí podobě spolupráce, ať už ve vládě rekonstruované nebo zcela nové.

Jenže ani kdyby se pánové Bárta, Vondra či Dobeš chytili za ruce a za pískotu publika odcválali ze scény, dlouhodobé potíže by to neřešilo. Petr Nečas by dál musel koexistovat s Miroslavem Kalouskem a jakákoli příští pravicová koalice by se opět opírala o torzo záhadných véčkařů, kteří loni bez mrknutí oka podepsali s lídry své strany smlouvu o loajalitě s mnohamiliónovou sankcí. Sázet na vstup sociální demokracie do hry, třeba po boku ODS nebo Věcí veřejných, by mohl jen snílek. Tandem Sobotka – Hašek určitě sebevražednými úmysly netrpí. Alternativou potom jsou předčasné volby, v nichž by vládní strany byly převálcovány levicovou opozicí. Toto dilema by rozhodilo i pohádkovou Chytrou horákyni. Zvlášť když zájmy idealistických straníků a partajních sponzorů se zásadně liší. Jistota je dnes jediná: česká politika mílovými kroky uhání k Palermu.

Psáno pro ČRo1