Hněv vůči Romům graduje. Lidé pochopitelně vnímají jako nespravedlivé, když někdo nepracuje a dostává skrze stát peníze druhých.

Kdykoliv se hospodářství dostává do potíží a politická kultura upadá – což je jasně příklad České republiky dneška – existuje velké nebezpečí, že si nějaký primitivní politický vůdce vezme romskou menšinu jako snadný a jediný terč a uspěje díky tomu ve volbách, aniž by měl skutečné řešení našich problémů.

Na vině je do velké míry sociální systém, který systematicky finančně odměňuje flákání.

Nenadávejme Romům, že si berou peníze, když jim je stát dává. Copak vy si neberete státní podporu ke stavenímu spoření, když ji stát nabízí?

Zrušme příspěvky na bydlení a příspěvky na živobytí, hlavní odrazovače od práce. Kdo by proboha pracoval, když by si o to, co vydělá, snížil sociální dávky!?

Zrušme minimální mzdu, která způsobuje, že si každý místo živého dělníka s krumpáčem raději najme stroje. Dovolme lidem pracovat bez omezení na dohodu o provedení práce, ať může pracovat i ten, komu pravidelné zaměstnání na plný úvazek nesedí.

Nedělám si iluze, že omezení dávek a liberalizace pracovního zákonodárství vyřeší všechny problémy komplikovaného soužití. Pomůže ale aspoň některým Romům postavit se na vlastní nohy a vymanit se ze závislosti na státu, začlenit se v rámci možností do naší společnosti.

Nechceme-li skončit špatně – nechceme-li, aby na romských problémech vítězili falešní mesiáši, kteří hospodářství přivedou jen k centrálnímu řízení a hlubšímu úpadku -, pokusme se řešit příčinu problémů s Romy.

PetrMach.cz

Převzato z autorova blogu

Autor je předsedou Strany svobodných občanů a přednáší ekonomii na vysokých školách