Der Spiegel nepodváděl, sám odhalil podvodníka

Jsou-li známé noviny přistiženy při lži, manipulaci s fakty či výrobě fake news, je to průšvih. Ale také vzpruha pro konkurenci. Té stačí ukazovat prstem a říkat: Podívejte se na ty lháře a manipulátory, nám by se to nestalo.

Tak v roce 1983 v Německu probíhala „aféra s Hitlerovými deníky“, kdy týdeník Stern naletěl podvodníkovi Kujauovi a otiskl něco, co se vzápětí ukázalo jako ryzí mystifikace. O 35 let později je atmosféra jiná. Týdeník Der Spiegel sám odhalil, že jeho hvězdný reportér Claas Relotius si ve svých textech vymýšlel (přidával do nich vymyšlené situace, osoby či výroky), ale škodolibost konkurence se zatím nekoná. Příčin je více.

Zaprvé nejde o průšvih systémový. Der Spiegel je znám až akribickým ověřováním faktů a zaměstnává 60 dokumentaristů. I tuto bariéru lze obejít v psaní třeba o Sýrii, kde možnosti ověření klesají k nule. Leč i tak byl „případ Relotius“ zjištěn vlastními mechanismy redakce. Ta se tedy nemusí tvářit jako někdo, kdo byl přistižen při podvodu, ale spíše jako ten, kdo podvod ve vlastních řadách sám odhalil.

LN, 21.12.2018