Že se z nějakého záhadného důvodu ve vědě negativní výsledky neuveřejňují, si uvědomil český chemický genius Jan Kostka Komárek již v předminulém století. Říkával: "Jako by se za ně badatel styděl, že se netrefil." Ale opak je pravdou. Negativní výsledky jsou cennější než ty pozitivní. Správná cesta je jen jedna, kdežto těch falešných je nepřeberné množství. Založil tedy vědecký časopis "Krok zpět", kde uveřejňoval zásadně jen negativní výsledky. Přispěvovatelů měl náhle nepočítaně. Ve vědě je obvyklé šlápnout vedle, když pěšinka poznání je tak úzká a klikatá.

Svůj list obhajoval před útoky akademiků, kteří byli na výsluní jen proto, že se několikrát trefili. Zvláště jeho zavilý sok, profesor Kočandrle si z Komárka rád tropil žerty a nazýval ho králem looserů. "Víte, co můj list ušetří času a energie?" argumentoval Komárek. Když už neúspěšné pokusy nebudou badatelé opakovat, mohou se soustředit na kopírování a zlepšování těch úspěšných. Autorské právo bylo totiž ještě v plenkách.

Někteří badatelé se specializovali na negativní výsledky. Schválně stanovovali své premisy a hypotézy tak, aby pravděpodobně ústily do slepé uličky. Dosahovali tak mnoha publikací a byli hojně citováni. Tím dostávali nové a nové granty. Sdružovali se v hnutí, které nazvali "Zpátečníci" a z vděčnosti jmenovali J.K. Komárka čestným předsedou. Jejich sjezdům vévodilo heslo "Zpět znamená vpřed". Komárek byl i zdatný popularizátor vědy a jeho nedělní přílohy "Co zase nevyšlo" v Národních listech byly velmi populární a široce čtené. Popravdě čtenáře více zajímalo to, že se housenky nezakuklují více v sudých, než lichých dnech, než nudné výsledky oficiální vědy, jaké publikoval profesor Kočandrle ve svém plátku "Daleko a ještě dál".

A tak byl položen základ naší české povahy. Nehledat přímé řešení, ale chodit okolo, široce diskutovat a hledat, kdo za to může, že to ještě nejde. Komárkův časopis nahradil bulvár, no vlastně všechna média, která si tak libují v negativních zprávách. To jsi nám, Komárku, pěkně zavařil!