Miroslav Kalousek vyzývá ostatní malé strany k neustavení poslanecké sněmovny. Díky tomu nebude moci prezident Miloš Zeman jmenovat menšinovou vládu Andreje Babiše.

Miroslav Kalousek jede. Jen tak tak proklouzl díky pražským voličům do poslanecké sněmovny a už organizuje odpor proti prezidentovi a Babišovi. Vyzývá, aby nebyla ustavena poslanecká sněmovna a tím nebylo možné, aby dosluhující Sobotkova vláda podala demisi a Zeman tak nemohl jmenovat menšinovou vládu včele s Babišem. Kalousek požaduje, aby vláda byla většinová. Miroslave, Miroslave – jak tohoto tvého nápadu dosáhnout a nekrást – vlastně nelovit přeběhlíky z hnutí ANO.

Miroslav Kalousek je mistrem původních (originálních) nápadů a kliček. Právě on byl autorem veletoče po volebním „patu“ z roku 2006, když se s Jiřím Paroubkem domluvil na menšinové vládě s podporou komunistů. Zlé jazyky by ostatně mohly tvrdit, že Kalousek nabízí poslance své strany k něčemu podobnému. Většinová vláda proti Babišovi by musela být složena ze všech malých stran s tím, že by měla ústavní většinu 122 mandátů. Předsedou vlády by byl Kalousek, místopředsedou Okamura, Filip, Fiala , Piráti by hlídali přeběhlíky a STAN by zajišťoval „nejlepší zákony“. Prvním takovým by byl zákon, že Babiš je zločinec, který si půjde odsedět doživotí – aby „nepřekážel“.

Domyšleno do důsledků – pokud volby dopadnou tak, že jedna strana hodně vyhraje a všechny ostatní hodně prohrají, sněmovna se neustaví a automaticky budou vypsány nové volby s tím, že vítěz voleb minulých bude poslán do basy a jeho partaj si ani neškrtne.

Řada lidí si však myslí, že pokud bude činnost „tradičních stran“ pokračovat v tomto duchu, každé další svobodné volby vyhraje Babiš s ještě větším náskokem. Je velmi zajímavé si přečíst, že volební štáb ČSSD měl dlouho dopředu k dispozici analýzu, že odstranění Babiše z vlády skončí pro volební výsledek ČSSD katastrofou. Přesto do toho přátelé šli. Když má někdo „názor“, strašně nerad ho mění. A právě toto je největší slabinou „tradičních stran“.

www.janbarton.cz
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz