26.3.2017 | Svátek má Emanuel






GLOSA: Je nepřítelem justice?

9.2.2017

Jak se chová prezident Trump, když narazí na strop

O tom, že politika dekretů Donalda Trumpa jednou narazí na svůj strop, se mluví od 20. ledna. I v LN zaznělo, že spíše než demonstrace, petice a hlasy celebrit to ukážou soudy. A je to tu. Sílu americké justice ukázalo nařízení soudce Jamese Robarta dočasně zablokovat Trumpův dekret, který na 90 dnů uzavírá americké hranice pro občany Íránu, Iráku, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie (pro Syřany na neurčito). A argumentační slabost prezidenta Trumpa ukázala jeho reakce. Ta si zaslouží zvláštní pozornost.

Novinkou není to, že Donald Trump se cítí ohrožen „soudcokracií“, jak se říká u nás. Novinkou není ani Trumpův pocit ublíženosti ve stylu: všichni se proti mně spikli, matrix mi podráží nohy, ale já jim ukážu. Novinkou je způsob, jakým se naváží do Jamese Robarta. „Nemůžu uvěřit, že by soudce naši zemi uvrhl do takového nebezpečí,“ napsal Trump na Twitter. „Pokud se něco stane, dávejte vinu jemu a soudnímu systému.“ To se dá těžko nazvat jinak než denunciací, nota bene vůči soudci, který je ze zákona nezávislý. A denunciace se ve slušné společnosti považuje za slabost.

Trumpova slova připomínají slogan „Merkels Tote“ (mrtví Angely Merkelové) po teroristickém útoku na vánoční trh v Berlíně. Tehdy napsal Marcus Pretzell (AfD) též na Twitter, že jde o „mrtvé Angely Merkelové“ – rozuměj o oběti její politiky otevřených hranic. Takto vedená přímá kauzalita a denunciace vyvolala pobouření. Trump si přímou kauzalitu nevymýšlí, neboť žádní mrtví zatím nejsou. Ale denunciuje už preventivně: „Pokud se něco stane...“ Tím útočí na nezávislost soudce, na jeho úkol zvážit problém ve všech ohledech a pak posoudit, který z nich nejvíce ladí s americkými zákony.

Prezident Trump si navíc nabíhá na další vidle svého dekretu. Na to, že dokument vypočítává sedm konkrétních států. Dejme tomu, že se skutečně „něco stane“ a pachatelem bude – jak napovídá zkušenost předchozích dvaceti let – třeba občan Egypta, Saúdské Arábie či Libanonu. Jak by za to mohl soudce, který pozdržel zákaz vstupu pro občany jiných států?

Tím vším není řečeno, že Donald Trump není legitimní prezident s programem schváleným voliči. Je tím řečeno jen tolik, že jakákoliv politika – i ta prováděná pomocí dekretů – se musí pohybovat v rámci zákonů. A že tím, kdo to posuzuje, není prezident, nýbrž justice. Ale zkuste to vysvětlovat politikům, jako je Trump.

LN, 7.2.2017



Diskuse


I. Mertl
18:33
9.2.2017

F. Netopil
15:58
9.2.2017

P. Remeš
17:36
9.2.2017

V. Kain
19:32
9.2.2017

P. Rudolf
12:46
9.2.2017

M. Krátký
11:23
9.2.2017

F. Netopil
16:01
9.2.2017

P. Zinga
10:11
9.2.2017

A. Alda
10:53
9.2.2017

P. Lenc
10:00
9.2.2017

P. Zinga
9:55
9.2.2017

S. Netzer
9:52
9.2.2017

P. Zinga
9:56
9.2.2017

S. Netzer
10:04
9.2.2017

J. Schwarz
10:30
9.2.2017

P. Rudolf
12:50
9.2.2017

K. Frauknecht
9:40
9.2.2017

M. Valenta
8:59
9.2.2017

R. Houška
8:13
9.2.2017

R. Houška
8:14
9.2.2017

J. Štrobl
7:57
9.2.2017

počet příspěvků: 26, poslední 9.2.2017 10:35









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.