21.7.2017 | Svátek má Vítězslav


GLOSA: Je-li teror rutinou

13.4.2017

Čím častěji útočí islamisté, tím víc Západ hájí islám

Londýn, Petrohrad, Stockholm, Alexandrie a Tanta. To jsou místa teroristických útoků za poslední dva týdny. Za všemi stáli pachatelé, kteří se tak či onak vztahují k islamismu. Jenže jsme svědky pozoruhodného jevu. Čím je džihádistických útoků více, čím jsou pravidelnější, tím stereotypněji vyznívají reakce evropských elit: děsí se teroru, ale stále ho odmítají jakkoliv spojovat s islámem. Každý může přemýšlet, proč tomu tak je.

Začněme Egyptem. Jednak proto, že tamní křesťanské oběti džihádistů počtem převyšují ty poslední evropské. A také proto, že právě koptové (desetina z 93 milionů Egypťanů) nemají ve své vlasti žádné zvláštní zastání. A pokud mají, tak u vojenské vlády prezidenta Sísího. Podpoří je lídři Západu, který se sám už nespojuje s křesťanstvím? Těžko. Německý ministr zahraničí Gabriel vyslovil „nejhlubší soucit obětem a vztek k pachatelům“, aniž by je pojmenoval. Aniž by řekl, z jaké ideové líhně jsou napájeni. Aniž by dodal, jak se tomu bránit.

Tak se jen dále posiluje dojem, že prioritou evropských lídrů je nesahat na islám jako takový. Jak píše v komentáři Frankfurter Allgemeine Zeitung: „Když koptové i katolíci házejí do jednoho pytle Muslimské bratrstvo, IS a al-Káidu, nahrávají vládě... V Iráku a Sýrii pykají křesťané za svou oddanost ‚sekulárním‘ diktátorům ne-li záhubou, pak útěkem.“ Názorotvorný list tak sugeruje představu, že blízkovýchodní křesťané si za své ohrožení mohou sami, pokud jsou loajálnější k diktátorům než k islamistům. Ale mohli by hlasatelé této teze uvést jeden jediný příklad, kdy se křesťané (menšiny obecně) po pádu diktátora neocitli v ohrožení? Jenže kdo na to poukáže nahlas, hned to schytá za islamofobii.

Budiž. Ale je-li problém to říci, zbývá symbolika. Bylo dobrým zvykem po útocích džihádistů nasvítit Braniborskou bránu v Berlíně v národních barvách postižené země (francouzských, belgických, britských). Čekáte teď barvy Egypta? Marně. Jak píše bloger Peter Grimm, britské barvy byly poslední iluminací. Když následoval atentát v Petrohradu, městská červeno-zeleno-rudá vláda z tohoto zvyku vycouvala. Prý proto, že Berlín nemá s Petrohradem partnerství (byla to spíš záminka pro odpor k solidaritě se zemí Putina). Že je s tím definitivní konec, ale pak ukázala tma za Stockholm i za Alexandrii. Možná se uvažuje i takto: proč dělat světelnou show kvůli něčemu, co se opakuje dvakrát za týden?

LN, 11.4.2017



Diskuse


J. Jurax
1:59
14.4.2017

S. Netzer
10:07
13.4.2017

V. Pokorný
10:49
13.4.2017

S. Netzer
10:54
13.4.2017

Z. Čábelka
11:03
13.4.2017

M. Valenta
11:24
13.4.2017

S. Netzer
11:41
13.4.2017

J. Jurax
2:05
14.4.2017

J. Vintr
12:12
13.4.2017

M. Baloun
9:16
13.4.2017

P. Lenc
9:33
13.4.2017

Z. Čábelka
11:20
13.4.2017

JarkaF
9:08
13.4.2017

P. Skřivan
5:33
13.4.2017

J. Kovaříček
6:41
13.4.2017

J. Fridrich
6:51
13.4.2017

M. Těhanová
8:24
13.4.2017

J. Fridrich
15:47
13.4.2017

J. Chaloupka
10:02
13.4.2017

R. Chodovsky
11:50
13.4.2017

J. Pleva
17:34
13.4.2017

P. Dvořák
3:36
13.4.2017

počet příspěvků: 37, poslední 14.4.2017 02:05









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.