24.4.2017 | Svátek má Jiří






GLOSA: Je-li teror rutinou

13.4.2017

Čím častěji útočí islamisté, tím víc Západ hájí islám

Londýn, Petrohrad, Stockholm, Alexandrie a Tanta. To jsou místa teroristických útoků za poslední dva týdny. Za všemi stáli pachatelé, kteří se tak či onak vztahují k islamismu. Jenže jsme svědky pozoruhodného jevu. Čím je džihádistických útoků více, čím jsou pravidelnější, tím stereotypněji vyznívají reakce evropských elit: děsí se teroru, ale stále ho odmítají jakkoliv spojovat s islámem. Každý může přemýšlet, proč tomu tak je.

Začněme Egyptem. Jednak proto, že tamní křesťanské oběti džihádistů počtem převyšují ty poslední evropské. A také proto, že právě koptové (desetina z 93 milionů Egypťanů) nemají ve své vlasti žádné zvláštní zastání. A pokud mají, tak u vojenské vlády prezidenta Sísího. Podpoří je lídři Západu, který se sám už nespojuje s křesťanstvím? Těžko. Německý ministr zahraničí Gabriel vyslovil „nejhlubší soucit obětem a vztek k pachatelům“, aniž by je pojmenoval. Aniž by řekl, z jaké ideové líhně jsou napájeni. Aniž by dodal, jak se tomu bránit.

Tak se jen dále posiluje dojem, že prioritou evropských lídrů je nesahat na islám jako takový. Jak píše v komentáři Frankfurter Allgemeine Zeitung: „Když koptové i katolíci házejí do jednoho pytle Muslimské bratrstvo, IS a al-Káidu, nahrávají vládě... V Iráku a Sýrii pykají křesťané za svou oddanost ‚sekulárním‘ diktátorům ne-li záhubou, pak útěkem.“ Názorotvorný list tak sugeruje představu, že blízkovýchodní křesťané si za své ohrožení mohou sami, pokud jsou loajálnější k diktátorům než k islamistům. Ale mohli by hlasatelé této teze uvést jeden jediný příklad, kdy se křesťané (menšiny obecně) po pádu diktátora neocitli v ohrožení? Jenže kdo na to poukáže nahlas, hned to schytá za islamofobii.

Budiž. Ale je-li problém to říci, zbývá symbolika. Bylo dobrým zvykem po útocích džihádistů nasvítit Braniborskou bránu v Berlíně v národních barvách postižené země (francouzských, belgických, britských). Čekáte teď barvy Egypta? Marně. Jak píše bloger Peter Grimm, britské barvy byly poslední iluminací. Když následoval atentát v Petrohradu, městská červeno-zeleno-rudá vláda z tohoto zvyku vycouvala. Prý proto, že Berlín nemá s Petrohradem partnerství (byla to spíš záminka pro odpor k solidaritě se zemí Putina). Že je s tím definitivní konec, ale pak ukázala tma za Stockholm i za Alexandrii. Možná se uvažuje i takto: proč dělat světelnou show kvůli něčemu, co se opakuje dvakrát za týden?

LN, 11.4.2017



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


J. Jurax
1:59
14.4.2017

S. Netzer
10:07
13.4.2017

V. Pokorný
10:49
13.4.2017

S. Netzer
10:54
13.4.2017

Z. Čábelka
11:03
13.4.2017

M. Valenta
11:24
13.4.2017

S. Netzer
11:41
13.4.2017

J. Jurax
2:05
14.4.2017

J. Vintr
12:12
13.4.2017

M. Baloun
9:16
13.4.2017

P. Lenc
9:33
13.4.2017

Z. Čábelka
11:20
13.4.2017

JarkaF
9:08
13.4.2017

P. Skřivan
5:33
13.4.2017

J. Kovaříček
6:41
13.4.2017

J. Fridrich
6:51
13.4.2017

M. Těhanová
8:24
13.4.2017

J. Fridrich
15:47
13.4.2017

J. Chaloupka
10:02
13.4.2017

R. Chodovsky
11:50
13.4.2017

J. Pleva
17:34
13.4.2017

P. Dvořák
3:36
13.4.2017

počet příspěvků: 37, poslední 14.4.2017 02:05









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.