Projev britské premiérky Mayové, ve kterém nastínila priority a cíle, se kterými Británie vstoupí do vyjednávání podmínek odchodu z Evropské unie, byl vystoupením politika zastupujícího zájmy suverénní země, jenž s úctou respektuje výsledek svobodného rozhodnutí voličů.

„Poselství 23. června bylo jasné: lidé hlasovali pro změnu a lepší budoucnost své země, lidé chtějí znovu svobodně rozhodovat o své zemi sami. EU doopravdy neopustíme, pokud nezískáme zpět naprostou kontrolu nad vlastními zákony,“ několikrát zopakovala Theresa Mayová. Tomuto klíčovému východisku odpovídá zvolená pozice britské vlády nejméně ve dvou nosných rozhodnutích: opustit jednotný evropský trh, s ním spojenou celní unii a odejít z Evropského soudního dvora.

Odchod z tzv. jednotného evropského trhu je oprávněné posuzovat především jako záměr oprostit se od gigantického množství regulatorních povinností, kterými je členství v tomto projektu podmíněno. Svým rozhodnutím Britové obnažují krutou pravdu: přestože se jednotný evropský trh dávno vyčerpal, stal se (podobně jako jednotná evropská měna) nedotknutelným fetišem. Už není prostorem volného podnikání v ekonomicky liberálním slova smyslu, ale je přeregulovaným prostředím, ve kterém je nepřetržitý a dusivý proud harmonizačních pravidel tvořen mimo demokratický proces národních parlamentů. Opustit jednotný trh a vymknout se jurisdikci Evropského soudního dvora jsou tak zásadními kroky ke svobodné, nezávislé a prosperující Velké Británii.

„Opouštíme Evropskou unii, ale neopouštíme Evropu. Chceme pro naše děti budovat úspěšnou Británii,“ optimisticky zakončovala Theresa Mayová. Doufejme, že se britským příkladem nechají inspirovat i další členové EU.

Institut VK