Skupina jednadvaceti senátorů se aktuálně obrátila na strážce všech našich strážců, tedy na Ústavní soud, s požadavkem, aby zrušil dnešní volební systém do Sněmovny. Podle nich výrazně znevýhodňuje malé strany a hnutí, jež potřebují pro zisk mandátu víc hlasů než subjekty velké.

Lze opravdu jen kroutit hlavou nad skutečností, že zatímco Babišovo ANO potřebovalo na zisk mandátu 19 232 hlasů, nejmenší klub STAN jich potřeboval neuvěřitelných 43 693. To již není rozdíl pár desítek hlasů, který by se dal odbýt mávnutím ruky, že vždy bude určitá matematická nerovnost mezi stranami, resp. mezi jejich hlasy nutnými k získání mandátu. Je to vážně moc i pro otrlého právníka.

Navíc pakliže by se hlasy ve Sněmovně rozdělovaly čistě na základě poměru získaných hlasů jednotlivých stran, mělo by hnutí ANO 63 mandátů místo 78, občanští demokraté by jich získali 24 místo 25. Zbylé strany by naopak mandáty získaly, např. STAN by jejich počet téměř zdvojnásobil z šesti na jedenáct. Kde je pak rovnost? Má snad hlas voliče malé strany menší váhu než hlas pro titány? Například pakliže hlasujete pro nějakou menší stranu a ta nedosáhne pěti procent, tak ve výsledku hlasujete paradoxně nejvíce pro vítěze, i kdybyste ho třeba nenáviděl.

Nadto není limit jako limit. I když je hranice pro vstup do Sněmovny sice dle zákona „pouze“ pětiprocentní, psychologicky je vlastně vyšší. Moře opatrnějších voličů a voliček raději nehlasuje pro menší strany, aby se vyhnuli efektu propadlého hlasu.

Nabízí se nějaké rozumné řešení? Snižme dnešní, pětiprocentní uzavírací hranici na tři, dvě a půl nebo dvě procenta. Absolutní spravedlnost sice není z tohoto světa, nicméně můžeme se jí pokusit alespoň o pár decimetrů přiblížit.

Právo, 11.12.2017

Autor je právník a publicista

SuKolman.cz