Hollande u Putina poprvé nepotřeboval Merkelovou

Nikdo nečekal, že by prezidenti Hollande a Putin něco závazného dohodli. Ale symbolika je jasná. Více než lídři Východu a Západu se setkali dva muži války.

Za prvé. Putin už není takovým otloukánkem Západu, jakým byl ještě začátkem podzimu. Tehdy se s ním setkávali politici jako Orbán, Berlusconi či Schröder, dílem na Západě kritizovaní a dílem vysloužilí. Teď přijela ryzí první liga.

Za druhé. Hollande jako by v Moskvě zastupoval celou EU. Kde jsou časy, kdy do Moskvy jezdil jako „junior partner“ Angely Merkelové – jen aby bylo vidět, že EU má dvě lokomotivy. Ale pokud šlo o jednání s Putinem (třeba o Minskou dohodu o příměří na Ukrajině), slovo měla německá kancléřka.

Za třetí. Jakmile jde o boj s džihádisty, s Putinem si vystačí sám Hollande, kdežto „junior partnerem“ je kancléřka. Hollande je první evropský politik, jenž se výrazu válka neštítí, čímž se s Putinem shodne. A EU je tak ohromena jeho akceschopností, že se raději ani moc neptá, jak si tu válku představuje.

Za čtvrté. Až teď se mohou projevit rozpory, o kterých už dříve psaly noviny. Třeba londýnský dopisovatel FAZ o setkání u lorda Weidenfelda, kde Německo sklízelo posměch: „Pokud to myslí s otevřenými hranicemi vážně,“ řekl prý účastník z Francie, „vrátím se do Paříže, řeknu, že německé vládě hrabe, a budu požadovat obnovení hranic.“

Za páté. Hollande chce velkou koalici proti teroru, rozuměj s Ruskem. Formálně se k ní Západ nehlásí. Ale ti, kdo jsou proti (Obama), se stahují. A ti, kdo potřebují ukázat svaly (Hollande), v ní žádnou překážku nevidí. Ve vzduchu je otázka: Jak by vypadala a v co by vyústila velká protiteroristická koalice EU a Ruska de facto bez Ameriky?

LN, 27.11.2015