19.4.2024 | Svátek má Rostislav


GLOSA: Důvěra ve stát

28.2.2015

Reakce na článek Karla Hvížďaly Média nemohou podrývat důvěru ve stát

Jako občan chápu fungování státu především jako fungování jeho složek a moji důvěru získávají nebo ztrácejí podle výsledků jejich činnosti, většinou zprostředkovávané médii. Média a politiky si mohu do jisté míry vybrat, u soudců a státních zástupců to možné není. Kritika této složky státu ze strany médií je ojedinělá.

Moji důvěru se státní zástupce zásadním způsobem narušilo několik událostí.

Ústavní soud vynesl verdikt, podle kterého je protiústavní snižovat plat soudců, protože by tím mohla být ohrožena jejich nezávislost. Nezávislost závislá na penězích vzbuzuje spíš nedůvěru než důvěru. Ústavní soud provedl jen kosmetickou úpravu zákona o narovnání státu s církvemi, podle kterého má stát platit vysokou částku za nevydaný majetek, ačkoliv se dodnes neví, co vydáno bude a co vydáno nebude.

Tříčlenný senát nejvyššího soudu zažaloval stát a zároveň ho odsoudil. Na základě nikoliv právní, ale spíše sociologické úvahy rozhodl, že stát více než deset let špatně počítal platy soudců. Kdyby se soudci poradili s příslušnými odborníky, prohlásili by celý způsob výpočtu za vadný, protože vede ke společensky těžko přijatelné velikosti rozdílů mezi skupinami státních zaměstnanců.

Dopad verdiktu na státní rozpočet je na úrovní dlouholetého působení lihové mafie.

Mám dojem, že nebýt novely zákona o platech ústavních činitelů, podle které by se politici přiblížili platům státních zástupců, nebylo by ani předsilvestrovského rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Pozdrav je pro mne projev úcty. Kdybych potkal soudce, který podal žalobu na stát, neodpověděl bych mu ani na jeho pozdrav.

Jan Slabý