11.12.2017 | Svátek má Dana


GLOSA: Dupající bota do tváře?

19.7.2017

Co mne nikdy nepřestane překvapovat na sci-fi literatuře, je, jak během času může nabýt jiný smysl a společenský význam. Platí to zejména o klasických dílech dystopického žánru. Ve většině případů jde o příběhy odehrávající se ve smyšlené společnosti - často diktátorské, nespravedlivé a odpudivé -, v níž její příslušníci prožívají obludnou noční můru. Když dnes některá z těchto děl čteme znovu, nemůžeme se ubránit pocitu, že jsme ve zrychlujícím se skluzu do budoucnosti, kterou jejich autoři předvídali.

Podobně jako totalita v románu Geprge Orwella 1984 nám politická korektnost ukládá nový newspeak s cílem vymiškovat řeč tak, aby nebylo možné nazvat věci pravým jménem. Když zlo nelze pojmenovat, nelze proti němu bojovat. Naši vládcové nás špiclují na každém kroku. Velky bratr je ve srovnání s NASA pouhý břídil.

Podobně jako občané v Handmaid’s Tale (Příběhu služky) Margaret Atwoodové jsme soustavným vymýváním mozků vedeni k tomu, abychom znali své místo a povinnosti, pochopili, že nemáme žádná skutečná práva, přijali určený osud, nevzbouřil se a neutekli.

Podobně jako v Konci civilizace (Brave New World) Aldouxe Huxleyho spějeme do báječného nového světa, v němž národní a kulturní identita patří dávné minulosti. Nevzniká genetickou manipulací, jak předvídal Huxley, ale křížením zcela přirozenou cestou. Poddajní, snadno ovladatelní metisové se smíří se svojí podřadností a podrobí se vládnoucí elitě dobrovolně a bez odporu jako nižší kasty vyšším v Huxleyho románu.

Podobně jako v Ostrovu svatých Jeana Raspaile připlouvají k nám Středozemním mořem utečenci před bídou a hladem. Máme je uvítat, nebo zahnat zpět? Evropské národy jsou názorově rozpolcené na hlasitou menšinu a mlčící většinu. Když se političtí vůdcové konečně rozhodnou jednat, je pozdě - v Raspailově románu, který není čistou dystopií, ale spíše historií naší budoucnosti.

Co se v těchto příbězích odehrává, připadá dnes mnohem bližší naší skutečnosti nežli předtím. A my se nyní nacházíme před stále naléhavější a znepokojivější otázkou, jak zabránit tomu, aby se to skutečně stalo.

Jak Orwell varoval: „Jestliže chcete mít obraz své budoucnosti, představte si botu dupající věčně do lidské tváře.“



Co chlapovi pod stromeček?
Co chlapovi pod stromeček?

Přečtěte si hned 35 tipů na dárky k Vánocům

Diskuse


J. Jurax
23:39
19.7.2017

P. Klíma
17:55
19.7.2017

V. Student
9:21
19.7.2017

P. Lenc
10:25
19.7.2017

M. Valenta
11:02
19.7.2017

I. Schlägel
14:05
19.7.2017

J. Jelínek
18:12
19.7.2017

J. Jurax
23:45
19.7.2017

J. Pospíšil 402
1:51
19.7.2017

počet příspěvků: 9, poslední 19.7.2017 11:45









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.