16.4.2024 | Svátek má Irena


GLOSA: Co si kdo upekl, ať si taky sní

26.11.2018

Zbylo nám ještě dost zdravého rozumu?

O istanbulské úmluvě jsme již hodně slyšeli a hodně ještě uslyšíme, stejně jako o smlouvě marrakešské, respektive Globálním paktu OSN o migraci. I když se zabývají odlišnými tématy, jedno mají společné: jsou nám vzdálené nejen místem svého vzniku – jedna v Turecku, druhá v Maroku - , ale i tím, co se nám snaží podstrčit: jedna genderovou ideologii likvidující rodinu, druhá legalizaci neomezené migrace likvidující národní státy.

Co se upeklo v Istanbulu, může snad být dobré pro Turky, co se upeklo v Marrakeši, může snad být výhodné pro Maročany, ale proč si máme tyhle cizokrajné recepty nechat vnucovat tady v Evropě, potažmo v Česku? Co se Česka týče, je na místě krajní opatrnost i vůči tomu, co nám upečou v evropském Bruselu. Nejdřív nám odtamtud zakázali rum, pak pomazánkové máslo, marmeládu, žárovku. Místo nich teď naše obchody musí nabízet tuzemák, tradiční pomazánkové bez substantiva, ovocnou pomazánku a jakýsi „tepelný zdroj“ (pssst – ovšemže je to žárovka, jen se tomu tak nesmí říkat...).

V Americe, jak známo, byli černoši administrativně přejmenováni na Afroameričany, můžeme tedy časem i u nás čekat nějaké Afroevropany, Araboevropany nebo co nám sem bruselská vrchnost velkomyslně přidělí. Proslýchá se dokonce, že brzo nebudeme mít ani otce a matku – v úředních dokumentech je nahradí rodič 1 a rodič 2, možná i rodič 3, 4 a další (proč ne?), a zastaralou rubriku Pohlaví vystřídá pokrokovější Džender s výběrem ze třiceti nebo sto padesáti možností. Bílí monogamní heterosexuálové pak budou jako čím dál vzácnější, ovšem nepřizpůsobivý a tím pádem potenciálně nebezpečný druh chováni v přísně střežených rezervacích – hrome, není vám to nějak povědomé?

Půjde-li to u nás takhle dál, to abychom se snad pomalu začali taky rozhlížet, kam před touhle zhoubnou nákazou emigrovat...