Ať Izrael vrátí Golany, jakmile Rusko vrátí Krym

Není tomu tak dávno, jen pár měsíců, kdy se psalo, že hlavním úkolem Západu (rozuměj: hlavně Obamovy Ameriky) je zastavit Putina (rozuměj: jeho agresivitu a schopnost prosadit svou vizi bezpečnostního uspořádání světa). Ale v praxi to začíná vypadat jinak. Z Vladimira Putina se stává užitečný partner Baracka Obamy. Je-li pravda jen polovina z toho, co se píše teď, právě z tohoto partnerství vychází myšlenka donutit Izrael k odevzdání Golanských výšin Sýrii. Jak to dopadne s Golanami, teprve uvidíme. Izrael trvá na tom, že se jich nevzdá kvůli své bezpečnosti. Ale leccos vychází najevo ohledně vztahu dvou velmocí.

Obamovi brzy končí mandát, a může-li se ještě zapsat do dějin, byla by to dohoda o konci války v Sýrii. Aby ji na jednání v Ženevě prosadil, potřebuje spolupráci s Ruskem. Je to logické a nic proti tomu. Ale nemělo by to být na úkor Izraele. Prosadí-li Putin s Obamou odevzdání Golan do agendy konference o Sýrii, mohou lídrům všech syrských sil říkat: Pokud přijmete naši mírovou dohodu, dostanete zpět Golany. Pokud ji nepřijmete, nedostanete nic. Kdo z vás by to dokázal sám?

Ta úvaha vyjadřuje jistou racionalitu, ale především podraz na hlavního spojence USA v oblasti. Izrael Golany neobsadil svévolně, ale za existenční války roku 1967, kdy porážka by vedla k zániku státu. A drží je proto, aby z nich nenechal ostřelovat své území, jak tomu bylo do roku 1967 (a jak je tomu po stažení z Gazy). Na severním úpatí Golan teď bojují asadovci, rebelové a džihádisté. Ať už uspěje kdokoliv z nich, v touze po likvidaci Izraele se neliší.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu o tom bude ve čtvrtek jednat v Moskvě (což dokládá, která z obou velmocí se prosazuje více). Dobře ví, že od Putina – lídra, který před dvěma lety anektoval Krym – je to chucpe. Už proto by mu mohl říci: „Dobrý nápad. Vrátíme Sýrii Golany, jakmile vy vrátíte Ukrajině Krym.“ Jenže stojí-li za Putinovým chucpe Barack Obama, takhle jednoduché to asi nebude.

LN, 19.4.2016