Po útoku na francouzský satirický časopis Charlie Hebdo 7. ledna 2015 se ukázalo, že Česká republika na podobnou situaci není připravená, že nemáme dlouhodobě propracovanou strategii boje s terorismem. Jako kdyby neexistovalo 11. září 2001 a pozdější útoky v Madridu a v Londýně. Místo systémového řešení jsme svědky kampaňovité reakce spojené s kritikou tajných služeb. A právě tento postoj by mohl sem přilákat teroristy, upozornil generál Andor Šándor.

Podle zdrojů CNN je v Německu, Belgii, Francii a Nizozemsku na 20 spících teroristických buněk se 120 až 180 lidmi. V Belgii žije půl milionu muslimů a v Holandsku asi 800 000. Francouzi oficiálně uvádějí, že v jejich zemi žijí 4 miliony muslimů s francouzským pasem, celkem jich tam je něco kolem 6 milionů. Z toho nejspíš 5000 sympatizuje s radikálními postoji a asi 1200 se dostalo do kontaktu s Islámským státem. V Turecku působí podle místní tajné služby až 3000 lidí napojených na Islámský stát, v jehož řadách bojuje podle ministerstva zahraničí až 1000 Turků. Jenže v Německu žijí od 60. let asi 4 miliony Turků, a i ti mohou být potenciálním rezervoárem pro rekrutování džihádistů. U nás podle Českého statistického úřadu žije 3385 muslimů, z toho nejvíce v Praze – 663 a mají 3 mešity – v Praze, Brně, Teplicích – a několik modliteben.

Šéf Muslimské unie v České republice Muhamed Abbas sice v České televizi odsoudil teroristický útok, i když hned dodal, že to mohla být hra západních zpravodajských služeb. Zároveň ale chce, aby se muslimové mohli řídit islámským právem šaría, kterým se již v některých ghettech v Evropě řídí. To je ovšem v rozporu s právními řády těchto zemí.

Premiér Bohuslav Sobotka na zvýšené riziko reagoval v neděli na ČT prohlášením, že navrhne navýšení rozpočtu bezpečnostních služeb o stovky milionů a zvýšení jejich pravomocí, a zároveň tvrdil, že již půl roku na scénáři boje proti terorismu pracovali. Bohužel o tom nikdo nevěděl a i tyto kroky vykazují krátkozrakost. Jak jsme mohli slyšet třeba od Europolu: Útokům na tzv. měkké cíle, jako je redakce, nelze nikdy zabránit, zvlášť pokud jde o individuální bojůvky, které nepatří k organizacím, jako jsou třeba Hamás či Hizballáh. Ty lze monitorovat i penetrovat, bojůvky nikoliv.

Aktivní opatření zpravodajských služeb by proto podle generála Karla Randáka měla být doplněna řadou pasivních opatření, to znamená různými kontrolami, bezpečnostními rámy atd., a zároveň založením státního fondu podpory, z kterého by se pomáhalo nejen fyzickým osobám, ale i podnikům, které by utrpěly ztráty kvůli teroristům, protože je naivní se domnívat, že teror se nám vyhne. Jen takový systémový mnohavrstevný přístup by mohl uklidnit obyvatelstvo a neusnadňoval by nástup pravicovým populistům. O tom však vláda zatím neuvažuje.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus