Brexit v referendu nejspíše vyšumí a stane se další kapitolou dějin EU, kterou bude pomalu pokrývat prach zapomnění. K žádné katastrofě tedy pravděpodobně nedojde.

Nynější dění v Británii může mít na Unii jediný negativní dopad, a to v případě, že i jiné silné státy Unie začnou instrumentálně využívat hrozbu odchodu z EU. S těmi slabými, možná včetně Polska, by se asi nikdo nebavil.

Ale i kdyby Britové hlasovali jinak, než naznačují průzkumy, a vyslovili se pro odchod z EU, nemusí být následkem katastrofa, ať už ekonomická či politická - aspoň z hlediska Unie ne.

Škytající motor evropské integrace by pak v britském případě asi jen zařadil jinou rychlost. Londýn by se mohl z okraje unijního jádra přeparkovat na jinou orbitu, třeba na tu, jež se nazývá Evropský hospodářský prostor (EHP). Jeho členové mají volný přístup na většinu unijního trhu. Platí však za něj absencí jakéhokoli viditelného politického vlivu na unijní rozhodování a také tím, že musí uplatňovat většinu unijního acquis, které se schvaluje „o nich bez nich“. Země EHP platí i finančně, třeba formou známých norských fondů.

Drama by nastalo, kdyby britští euroskeptici po úspěchu v referendu trvali na tom, že všechny normy z Bruselu, na nějž nemají vliv, jsou pro jejich zemi nepřijatelné, a proto by odmítli i EHP. Anebo kdyby úplné vytlačení Britů prosadili vlivní partneři v EU.

Takový rozkol by vyvolal krátkodobý chaos na vnitřním trhu a dočasný ekonomický pokles na obou stranách. Vytvořil by však i nové příležitosti a to by mohlo vést k vážným kolizím. Kromě samostatněného Skotska by to asi nejvíce pocítilo londýnské City. Po úplném odchodu Britů by se v EU rozhořel boj o to, kde bude její nové City, a také o to, jak co nejvíce oslabit londýnské, tou dobou už mimounijní centrum. Až pak by šlo opravdu do tuhého.

redaktor deníku Právo

Newsletter Institutu VK