Co by řeklo Rusko na tureckou blokádu Bosporu?

Rusko-ukrajinský konflikt opět ožil. Ožil tak, že se sice dostal na titulní strany novin, ale ne natolik, aby bylo nad slunce jasné, kdo útočil a kdo, řekněme, provokoval (třeba proto, aby působil jako ještě větší oběť). Rusko zajalo tři ukrajinské lodě, neboť narušily ruské výsostné vody, říká Moskva. Tři ukrajinské lodě byly přepadeny, neboť Rusko narušuje svobodu plavby – danou mezinárodním právem i mezistátní dohodou – v Azovském moři, říká Kyjev.

Kdo chce psa bít, hůl si najde. Je to vidět i v diskusi na českém webu. Rusko tam nachází zastání už proto, že ukrajinská demokracie je prý shnilá. Ukrajinskou demokracii obhajovat nemusíme (ono také není co), ale dá se říci toto: bez ohledu na úroveň demokracie, bez ohledu na vyhlášení, či nevyhlášení výjimečného stavu i na to, komu a čemu by mohl prospět (třeba prezidentu Porošenkovi v odkladu jarních voleb), je svoboda plavby něčím zcela jasným. A i když nejsou po ruce všechny informace či důkazy, Rusko coby stát, který před pěti lety okupoval a anektoval Krym, se nemůže divit, že se ocitá v situaci „sprostého podezřelého“, jak se u nás říká.

Rusko blokuje Kerčskou úžinu (v éře antiky tzv. Kerčský Bospor), a tím i celé Azovské moře. Dělá tedy to, co v 19. století samo pokládalo za důvod k válce. Když Osmanská říše blokovala úžiny (Bospor a Dardanely), vedlo to k více rusko-tureckým válkám. Proč by se tedy Ukrajina měla smiřovat s něčím, s čím se nesmířilo ani samo Rusko?

Což platí bez ohledu na to, zda někdo uznává, či neuznává ruskou anexi Krymu. I kdyby Krym součástí Ruska skutečně byl, Azovské moře není vnitřní ruské hřiště. Není to Hudsonův záliv obklopený jen územím Kanady, Kalifornský záliv obklopený pouze Mexikem či Pochajské moře obklopené výhradně Čínou. Přístav Mariupol na azovském pobřeží je ukrajinský i pro ty, kdo uznávají ruskou anexi Krymu, a Ukrajina by k němu měla mít přístup. Či snad není? Pokud Rusko Mariupol za ukrajinský přístav neuznává, je to pozoruhodná a výstražná informace. Sděluje nám, že tradiční klišé, že Rusko neví, kde začíná a kde končí, stále platí.

Vnucuje se ryze hypotetická otázka. Jak by reagovala Moskva, kdyby Turecko, člen NATO, uzavřelo Bospor a Dardanely pro ruské lodě tak, jak to učinilo vícekrát v 19. století? Řekla by Moskva, že v těchto úžinách musí být svoboda plavby zaručena, ale v té Kerčské nikoliv?

LN, 27.11.2018