24.9.2017 | Svátek má Jaromír


MLSOTNÍK: Něco z balkánské kuchyně

10.2.2017

Mám ráda zeleninová jídla, ač jsou většinou pracnější a náročnější na čas.

Nejoblíbenější jsou obalované papriky.

Obalované papriky

Na litinovém tálku upeču na sucho papriky. Na strávníka počítám se dvěma až čtyřmi paprikami. Papriky na pečení vybírám rovné, aby se dobře upekly, osobně dávám přednost kapiím.

Dobře upečená paprika je na povrchu zčernalá a celá hadrovitá. Po upečení dávám papriky do kastrůlku s pokličkou, aby se zapařily.

Po částečném vychladnutí je nutno papriky oloupat – zbavit je „slupky“ opečené do tmava. Je to práce piplavá a z paprik teče lepkavá hnědá šťáva.

Oloupané papriky pak vyčistím. Chytnu papriku za klobouček se stopkou, špičatým nožem ji pod kloboučkem propíchnu a proříznu ke špičce. Vyříznu semeník a očistím od semínek. Paprika vypadá jako kalhotky se stopkou.

Očištěnou papriku uchopím za stopku, omáchám v hladké mouce, pak v rozšlehaném osoleném vajíčku (ve strouhance NÉÉ) a smažím po obou stranách.

Podávám pokud možno teplé s plátkem balkánu a chlebem. Mňam!

Obecně se dá říct, že pečené papriky jsou pro kolozubé lidi jedlejší a stravitelnější (nejhůř je stravitelná ta lesklá slupka, která se pečením dá oloupnout).

Takže je možno pečené (a oloupané) papriky natrhat, nakrájet k nim rajče, osolit, zakápnout olejem a podávat jako salát.

Pečenou papriku dávám taky do gjuveče.

Gjuveče (tedy malý gjuveč, miska pro 1 osobu)

Do zapékací misky s víčkem dám lžičku másla, na to pokrájenou pečenou papriku, nakrájenou půlku klobásky (výborná je ostravská), na kostičky nakrájený plátek balkánu, jedno nakrájené rajče, přiklopím víčkem (mělo by mít dírku) a při 200 stupních peču 25 minut. Pak vyjmu z trouby, rajčata uprostřed trochu rozhrnu, vliju rozklepnuté vejce tak, aby se žloutek pěkně usadil v důlku, troubu vypnu a gjuveče tam vrátím (bez pokličky) ještě na 5 minut. Podávám s chlebem.

Nesolit! Balkán a klobása to osolí dostatečně.

Výborné teplé pohoštění pro kamarádky toužící zhubnout i pro diabetiky.

Gjuveč (je velkej a dospělej, gjuveče je jeho dítě)

Peču většinou ve velkém pekáči, ač jsme jenom dva, jelikož je to velice, velice jedlé.

Na kusy rozměrů většího sousta nakrájím: cibuli, papriky, lilek, rajčata, brambory. Osolené a důkladně zaolejované peču do úplného zblbnutí. Tento pokrm je nejlepší, když je vše upečeno téměř do hněda, žádná polosyrová zeleninka na skus.

Možno přidat, co máte rádi – mrkévku, fazolky, hrášek, česnek.

Vlastně to ani nekořením, chuť je vynikající i bez koření.

V zimě, když jsou rajčata moc drahá, dám jedno dvě a přidám protlak nebo dám rovnou rajčata konzervovaná. Pokud mi ještě za oknem roste petrželka, přidám též.

Můžete dát i maso, jste-li velcí masožravci, s kuřecími stehýnky či vepřovými kostkami nemá chybu. Dá se jíst i za studena.

Gjuveč

Gjuveč

A něco z lilku:

Kjopolo (podává se vychlazené, něco mezi pomazánkou a salátem)

Pro dva zdatné žravce stačí jeden střední lilek, mám-li na vybranou, volím lilek buclatý (ty štíhlé jsou dobré na smažení). Lilek umyju, propíchám vidličkou a dám na plech do trouby péct, taky přidám tak dvě papriky. Peču na 200 stupňů, občas rukavicí obrátím. Správně upečený lilek je na omak měkký. Upečený lilek dám do misky, na boku ho naříznu – vyteče z něj lepkavá hnědá šťáva. Papriky dám do kastrůlku s poličkou a nechám zapařit, aby se lépe loupaly.

Vychladlému lilku uříznu zelenou čepičku, zbytek rozkrojím na půlky. Nožem ze slupky stáhnu vnitřek. Upečená hmota má barvu kafebraundozelena, tyčovým mixérem ji rozmělním (správně bych ji měla vložit do dřevěné misky a dřevěným tloukem drtiti).

Upečené papriky oloupu a natrhám na proužky, přidám do lilku. Taky nakrájená rajčata (stačí dvě), nadrobno nakrájenou cibuli a utřený česnek (mám ráda obé, ale můžete dát jen to, co vám je milejší), nakonec osolím, opepřím, oolejuji pokud možno olivovým olejem.

Podává se vychlazené, já k tomu dávám obligátně chleba a balkánský sýr.

Foto: autorka

Oru Neviditelný pes


Diskuse


H. Williamson
18:20
10.2.2017

M. Crossette
16:48
10.2.2017

O. Bernsteinová
20:39
10.2.2017

K. Miháliková
11:39
10.2.2017

O. Bernsteinová
20:36
10.2.2017

K. Holubová
11:28
10.2.2017

O. Bernsteinová
11:37
10.2.2017

K. Holubová
13:41
10.2.2017

D. Ruščáková
11:11
10.2.2017

Z. Matylda
9:33
10.2.2017

Z. Matylda
10:06
10.2.2017

Š. Matyášová
10:41
10.2.2017

Z. Rpuťová
11:02
10.2.2017

K. Holubová
11:14
10.2.2017

T. Zana
12:39
10.2.2017

Z. Rpuťová
11:24
10.2.2017

Š. Matyášová
13:16
10.2.2017

Z. Jitur
9:23
10.2.2017

Z. Jenny
9:13
10.2.2017

T. Zana
8:22
10.2.2017

Š. Matyášová
10:42
10.2.2017

Z. Lika
7:14
10.2.2017

Z. Xerxová
6:33
10.2.2017

Š. Matyášová
6:20
10.2.2017

Z. Matylda
9:31
10.2.2017

Š. Matyášová
10:41
10.2.2017

Z. Yga
11:38
10.2.2017

O. Bernsteinová
11:13
10.2.2017

Š. Matyášová
13:26
10.2.2017

Z. Lika
14:36
10.2.2017

počet příspěvků: 31, poslední 10.2.2017 08:39









KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !