Parlamentní interpelace málokdy poskytnou nějakou užitečnou informaci, tentokrát nás vysvětlení ministryně Schillerové aspoň pobavilo. Finanční úřad má právo žádat po svatebčanech informace o svatební hostině. Objednali službu, zaplatili za ni, a finančák má tudíž právo žádat informace.

Na první pohled je to absurdní a zcela jistě – jak pravila ministryně – necitlivé. Na druhé straně ale svatební hostiny stojí často řádově sto tisíc a finančák se mračí, když zjistí, že od hostiny neexistuje vyúčtování a firma má zavřeno. Kdo ten problém posoudí a rozsoudí?

Zjevně nikdo.

Těžko někoho přesvědčit, že se mu nemá otevírat kudla v kapse, když se potká s další buzerací ze strany státu. Těžko ale přesvědčit finančák, že si nechá ujít příležitost sáhnout si pro daně, které mu tečou někudy mimo. Tady je příkop příliš hluboký, aby se dal snadno překročit.

Jádro problému je mnohem hlubší, někde tam, kde je zakopán pes. Kdybychom byli přesvědčeni, že stát funguje efektivně a vynakládá peníze daňových poplatníků v jejich prospěch, pak by se asi i ti svatebčané na věc dívali jinak. Jelikož tomu tak není, není divu, že se svatebčané, a nejen oni, na věc dívají jako na šikanu a buzeraci.