17.7.2018 | Svátek má Martina


FRANCIE: Vstříc islámu a konci svobody projevu

17.4.2018

Po zavraždění většiny zaměstnanců francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo v Paříži dne 7. ledna 2015 a zadržení rukojmích a jejich zavraždění v košer supermarketu o dva dny později se ukázalo to, co bylo mnohým už dávno zřejmé: Francie se stala cílem islámského terorismu. Obrovská demonstrace, která se konala 11. ledna v Paříži a které se zúčastnili politici z celého světa, spojila dohromady jeden a půl milionu lidí.

Na krátkou chvíli se zdálo, že Francie je zemí, ve které jsou zástupy lidí připraveny postavit se na obranu svobody projevu, a vláda je připravena bojovat za západní hodnoty.

Bohužel, toto zdání netrvalo dlouho.

Po mnoho let je svoboda projevu ve Francii postupně potlačována, zejména pokud jde o islám a islámský terorismus. Novináři, kteří napsali, že islám často nevypadá jako náboženství míru, ale spíše jako náboženství války, byli systematicky a tvrdě stíháni. Ani nový ředitel a nový šéfredaktor časopisu Charlie Hebdo nebyli ušetřeni: byli zažalováni již v roce 2006, v roce, kdy časopis publikoval dánské karikatury Mohameda. Žaloba na ně byla podána znovu v letech 2007, 2012 a 2013. Spisovatel Michel Houellebecq byl předvolán k soudu v roce 2010 za to, že řekl, že islám je „hloupé“ náboženství. První rozsudek soudu proti novináři a spisovateli Éricovi Zemmourovi pochází z roku 2011. Webová stránka Riposte Laïque byla založena v roce 2007, aby bojovala proti cenzuře, bránila sekularismus a hájila právo kritizovat islám. Množství žalob podaných proti jeho zakladateli Pierru Cassenovi bylo zdrcující.

Soudní stíhání těch, kteří se odvážili mluvit „nesprávně“ o islámu, se po vraždě lidí z Charlie Hebdo nezastavilo, spíše se zintenzivnilo. Teroristické útoky, k nimž došlo ve Francii v listopadu 2015 a v červenci 2016, nevedly k žádným demonstracím, vedly pouze k projevům smutku, strachu a rezignace. Francouzští politici používali prázdná slova, hovořili o nebezpečí „fanatismu“ a říkali, že Francie je „ve válce“ - ale nikdy nepojmenovali nepřítele. Novináři a spisovatelé, kteří říkali, že teroristé, kteří útočí na Francii, byli muslimové a že „islamismus“ je přímo propojený s islámem, se museli zodpovídat za svá slova u soudu a byli odsouzeni k zaplacení pokut v řádu tisíců eur.

Éric Zemmour i Pierre Cassen strávili hodiny u soudů, kterým poskytli přesvědčivé důkazy - ale marně.

Od zvolení prezidenta Emmanuela Macrona před rokem se situace zhoršila. Dne 20. června 2017, na konci iftár večeře (večeře konaná při příležitosti konce ramadánu), které se účastnil společně s muslimskými vůdci, prezident Macron uvedl, že „nikdo by si neměl myslet, že islám není s republikou slučitelný“, že „nikdo by neměl říkat, že Francie odmítá muslimskou víru“ a že „pokus o to, aby byl islám zobrazován jako náboženství, které podporuje vraždění a teror“ musí být odsouzen. Většina francouzských kritiků islámu zaslechla tuto zprávu a obezřetně si zvolila mlčení. Web Riposte Laïque to neudělal, a tak nesl důsledky.

20. ledna 2018 byl Pierre Cassen odsouzen za „podněcování k nenávisti vůči muslimům“ k pokutě ve výši 12 000 dolarů. Dostal také podmíněný trest odnětí svobody na tři měsíce. Brzy bude znovu vyšetřován za opakování stejného „zločinu“ a mohl by být dokonce poslán do vězení.

Několik evropských vlád zdůraznilo, že kritika islámu může vést ke stíhání a odsouzení. V poslední době byla britským, dánským a německým občanům doručena podmíněná odsouzení. Pokud bude Pierre Cassen uvězněn, bude to poprvé, co bude někdo v západní demokracii poslán do vězení za kritiku náboženství.

Ještě horší je, že Cassen ani není autorem článku, na který se soudci zaměřili, a že článek pouze říká to, co je zřejmé: že radikální muslimové jsou ve válce s Francií a Západem a že podněcování k zabíjení nevěřících je přítomno v koránu. Cassen byl odsouzen jako redaktor Riposte Laïque. Od roku 2012 všakweb Riposte Laïque sídlí ve Švýcarsku a má švýcarského redaktora. Pierre Cassen už nemá v organizaci ani oficiální roli. Je však snadným cílem, protože žije ve Francii. Pierre Cassen je zjevně obětí zneužívání soudní moci státními žalobci a plánuje požádat o politický azyl ve Švýcarsku.

Dva poslanci francouzského Národního shromáždění, Gilbert Collard a Marine Le Pen, bývalá kandidátka na prezidentský úřad, která ve volbách v květnu 2017 získala 35 % hlasů, byli také nedávno obviněni z „podněcování k násilí“. A to dokonce ani nezveřejnili texty kritizující islám. Poté, co jeden novinář přirovnal jejich stranu (Národní frontu) k Islámskému státu, publikovali na Twitteru fotografie ukazující zvěrstva spáchaná Islámským státem a pod ně připsali: „Toto je Islámský stát.“ Gilbert Collard i Marine Le Pen rovněž čelí hrozbě velkých pokut a trestu odnětí svobody. Fotografie, které zveřejnili, přitom nejsou žádným tajemstvím: jsou na internetu běžně dostupné.

Původně byli Collard a Le Pen chráněni poslaneckou imunitou. Jejich parlamentní imunita však byla francouzským Národním shromážděním téměř jednomyslně zrušena. Toto je poprvé, kdy politikům z demokratických zemí Západu hrozí, že budou uvězněni za zveřejnění široce dostupných fotografií islámských zločinů.

Francouzské zákony jsou francouzským soudním systémem stále častěji používány k potlačení jakékoliv kritiky islámu. Navíc zde dochází k nebezpečnému překrucování reality a kritika islámského terorismu je francouzskými soudci systematicky prezentována jako příklad podněcování k nenávisti a násilí. Hrozba vězení jde ruku v ruce s hrozbou pokut.

V důsledku toho se ti, kteří kritizují islám nebo jen poukazují na důsledky islámského terorismu, stávají obětí zuřivého trestního stíhání, zatímco nenávistných a rasistických organizací se to nikdy nedotkne. Islámské hnutí Francouzští rodáci(Indigènes de la République) například pravidelně publikuje texty, které říkají, že „chamtiví Židé ovládají globální finanční systém“ a že „sionisté zabíjejí palestinské děti kvůli potěšení“, ale nikdy nejsou odsouzeni. Houria Bouteldja, mluvčí hnutí, publikovala knihu popisující Židy jako zuřivé podporovatele „islamofobie“ a uvedla, že holocaust je „pouze malý detail“ historie. Nedávno se zúčastnila protiizraelských demonstrací, kde vlály vlajky Hamásu a Hizballáhu a byly neseny portréty vrahů Židů. Židovské organizace vyjádřily své rozhořčení a podaly stížnosti - bez úspěchu.

Francouzská vláda a francouzský soudní systém tvrdí, že zacházejí se všemi náboženstvími stejně, ale ve skutečnosti zacházejí s islámem, jako by byl „rovnější“, a poskytují mu zvláštní privilegia.

Ve Francii jsou útoky proti islámu neškodné a vzácné, ale vedou k vážným trestům: v lednu 2016 muž položil plátky šunky před mešitu. Byl okamžitě poslán do vězení na několik týdnů. Útoky proti křesťanství jsou však nespočetné, někdy násilné, ale téměř nikdy nevedou k žádnému trestnímu stíhání. Francouzská divadla produkují protikřesťanská představení téměř každý rok. Ve hře nazvané „O koncepci Boží tváře“, která je v současné době hrána po celé zemi, je po dobu téměř dvou hodin ukazován velký urážlivý portrét Ježíše Krista zakrytý hmotou, která má představovat výkaly. Francouzské ministerstvo kultury toto turné dotuje. Žádný divadelní režisér by si nicméně nedokázal představit podobnou protiislámskou show.

Ve Francii žije šest až osm miliónů muslimů a jejich počet se neustále zvyšuje. Zbývajících 400 tisíc francouzských Židů Francii ještě neopustilo, ale každý rok se jejich počet zmenšuje. Praktikující křesťané mizí a kostely jsou často prázdné.

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že značná část francouzské populace si myslí, že islám je hrozbou, ale francouzské orgány stíhají ty, kteří o této hrozbě hovoří.

V roce 2005 byla situace již vážná. Muslimské nepokoje a rabování probíhaly po celé zemi. Francouzský prezident Jacques Chirac požádal imámy, aby obnovili klid, a výměnou začal neoficiálně předávat muslimům vládu nad mnohými městskými čtvrtěmi v zemi. O několik let později prezident Nicolas Sarkozy prohlašoval, že zorganizuje „francouzský islám“ založený na struktuře, kterou vytvořil v roce 2003, kdy byl ministrem vnitra. Požádal francouzské muslimské vůdce, aby vyzývali muslimy k „umírnění“. Neúspěšně: Francouzští muslimští vůdci jednomyslně řekli, že „islám není násilný“ a „nepotřebuje se umírnit“. Slíbil, že zatočí s „no-go zónami“ a vezme si zpět městské čtvrtě, které opustil Jacques Chirac. Ale také selhal. V roce 2006 bylo ve Francii 751 no-go zón a toto číslo se nijak nesnížilo. Prezident François Hollande neudělal nic a nechal situaci dál zahnívat. Prezident Emmanuel Macron nyní hovoří o nutnosti „reorganizovat islám Francie“, ale zdá se, že kapituloval.

Macron nedávno řekl, že chce vytvořit pozici „Velkého imáma Francie“, člověka, který by byl duchovním vůdcem islámu ve Francii. Dodal, že by chtěl vidět výstavbu velkých „katedrálních mešit“ v každém důležitém francouzském městě. Také chce, aby se arabština učila na každé střední škole, kvůli udržení vztahu mezi muslimy a jazykem jejich náboženství. Slibuje pozitivní diskriminaci ve prospěch muslimů a rozhodnější boj proti „těm, kteří útočí na islám“. Nikdy nepoužívá slova „radikální islám“. Mluví o „radikalizaci“, ale říká, že hlavním nebezpečím je radikalizace sekularismu“. Neskrývá, že ti, kteří brání sekularismus a jasné oddělení vlády od islámu (např. Riposte Laïque), jsou překážkou na cestě, kterou se hodlá vydat. Boj proti „radikalizaci sekularismu“ nabírá na obrátkách!

Marwan Muhammad, mluvčí „Kolektivu proti islamofobii ve Francii“ v roce 2011 řekl:

„Kdo má právo říct, že za třicet až čtyřicet let nebude Francie muslimskou zemí? Nikdo v této zemi nemá právo zpochybňovat naše právo doufat ve společnost, která bude věrná islámu.“

Každý den ve Francii mají muži, jako je Marwan Muhammad, více důvodů k optimismu.

Prominentní islámský kazatel Tariq Ramadan si v současné době odpykává trest ve vězení Fleury-Mérogis poblíž Paříže: soudci již nemohli ignorovat ohromné množství obvinění ze znásilnění. Někteří francouzští muslimové stále tvrdí, že je nespravedlivě obviněn. Mnoho dalších lidí říká, že je podvodník, a zdá se, že jsou připraveni se ho zbavit. Říkají, že je naléhavé vytvořit „autentické francouzské islámské instituce“ plně „uznané francouzskou vládou“. Prezident Macron by to nemohl říci lépe. Islamizace Francie se nezastaví.

Prezident Macron nedávno řekl, že chce zákon proti „falešným zprávám“. Pokud bude tento zákon přijat, tak činnost všech on-line magazínů ve Francii, které nesdělují to, co vláda definuje jako „pravdivé zprávy“, bude moci být vládou okamžitě pozastavena. Pokud se nacházejí mimo Francii, přístup k nim bude moci být zablokován. Islámské on-line časopisy a webové stránky nejsou na seznamu šiřitelů „falešných zpráv“. Jaké on-line časopisy a webové stránky jsou na tomto seznamu? Ty, které zpochybňují islám.

Dr. Guy Millière, profesor na univerzitě v Paříži, je autorem 27 knih o Francii a Evropě.

Z originálu přeložil Mikuláš Hrubiško



Diskuse


J. Kanioková
21:24
17.4.2018

J. Kanioková
22:03
17.4.2018

P. Grigar
22:08
17.4.2018

R. Neveselý
20:14
17.4.2018

J. Vintr
23:23
17.4.2018

L. David
16:16
17.4.2018

A. Alda
14:55
17.4.2018

S. Netzer
15:02
17.4.2018

V. Lunák
14:00
17.4.2018

M. Drašner
15:01
17.4.2018

I. Hendrych
13:38
17.4.2018

M. Moravcová
12:21
17.4.2018

K. Janyška
13:34
17.4.2018

J. Kanioková
19:56
17.4.2018

R. Neveselý
11:03
17.4.2018

V. Student
11:13
17.4.2018

S. Netzer
11:38
17.4.2018

J. Vintr
12:15
17.4.2018

R. Neveselý
12:18
17.4.2018

J. Kanioková
19:58
17.4.2018

S. Netzer
20:07
17.4.2018

J. Kanioková
20:30
17.4.2018

P. Han
23:10
17.4.2018

J. Pleva
17:43
17.4.2018

J. Kanioková
19:53
17.4.2018

J. Pleva
21:33
17.4.2018

V. Student
11:02
17.4.2018

S. Netzer
10:42
17.4.2018

R. Neveselý
11:04
17.4.2018

B. Hančl
11:25
17.4.2018

J. Kanioková
19:59
17.4.2018

D. Polanský
9:45
17.4.2018

F. Navr8til
9:33
17.4.2018

S. Netzer
10:42
17.4.2018

R. Neveselý
11:05
17.4.2018

J. Kanioková
20:26
17.4.2018

J. Urban 043
9:28
17.4.2018

S. Netzer
9:24
17.4.2018

Z. Lapil
9:36
17.4.2018

V. Novák
14:19
17.4.2018

Z. Lapil
15:08
17.4.2018

T. Hraj
9:43
17.4.2018

J. Schwarz
9:52
17.4.2018

J. Farda
10:00
17.4.2018

M. Moravcová
12:27
17.4.2018

M. Těhanová
14:30
17.4.2018

S. Netzer
14:45
17.4.2018

S. Donát
14:36
17.4.2018

R. Lávička
20:16
17.4.2018

V. Čermák 376
11:29
17.4.2018

P. Lenc
8:15
17.4.2018

Z. Švrček
7:06
17.4.2018

J. Vintr
9:24
17.4.2018

M. Krátký
5:16
17.4.2018

J. Schwarz
6:53
17.4.2018

V. Církva
9:32
17.4.2018

J. Schwarz
10:17
17.4.2018

S. Netzer
9:23
17.4.2018

Z. Lapil
9:31
17.4.2018

S. Netzer
9:35
17.4.2018

Z. Lapil
10:10
17.4.2018

T. Hraj
9:51
17.4.2018

J. Kanioková
20:02
17.4.2018

V. Student
11:09
17.4.2018

M. Moravcová
12:23
17.4.2018

S. Netzer
14:01
17.4.2018

J. Babjak
5:15
17.4.2018

J. Vintr
1:23
17.4.2018

J. Pospíšil 402
4:41
17.4.2018

J. Vintr
9:08
17.4.2018

R. Tichý
7:43
17.4.2018

počet příspěvků: 82, poslední 17.4.2018 11:23









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.