13.12.2017 | Svátek má Lucie


FRANCIE: Monsieur le président

10.5.2017

Francie EU a NATO neopustí, vládnoucí systém se nezmění

K vítězství Emmanuela Macrona v prezidentských volbách přispěly události na prvomájových oslavách a projev Jean-Luca Melenchona v pondělí 2. května na TV France 1. Po nezdařeném pokusu Le Penové získat v televizní debatě s Macronem na svoji stranu miliony nerozhodných voličů, byly kostky vrženy.

Odborářští vůdcové dali o letošním svátku práce všem pracujícím pokyn nevolit Národní frontu za žádnou cenu. Raději Macrona nežli Le Penovou. Zapomněli snad, že loni v létě po tři týdny válčili v ulicích měst proti jeho pracovnímu zákonu, který omezuje odborovou svobodu a ruší 35hodinový pracovní týden? Zapomněli, že jako ministr hospodářství prodal část Alstomu, výkvětu francouzské technologie, americké konkurenci General Motors za požární cenu? Nevšimli si, že má v programu v této činnosti pokračovat? Jistěže ne. Ale řídili se jedině správným politickým myšlením, že Le Penová představuje stranu, která je fujtajksl zlo, rasismus a fašismus. Věděli, že většina francouzské dělnické třídy má stejný názor, protože rozhlas, tisk a televize jej hlásají už víc jak čtyřicet let.

Následující den se objevil na obrazovce France 1 Jean-Luc Mélenchon, vůdce hnutí La France Insumise, rozumí se tím Francie, která se nepoddá diktátu elity a kapitálu. V prvním kole prezidentských voleb získal 19 procent odevzdaných hlasů, což představuje víc jak sedm milionů voličů. Mélenchonův politický program se shoduje s programem Marine Le Penové jako přes kopírák v odmítání Evropské unie, NATO a vládnoucího systému. Je však zcela protichůdný v otázkách postoje k imigraci. Tam, kde je Le Penová zcela kategorická, Melenchon, který pochází z Maroka, je nesrovnatelně vstřícnější. Tento rozpor je jádro pudla jejich dlouhotrvajícího politického střetu, který postupně přerostl v osobní zášť hraničící s nenávistí . Už proto nepřekvapuje, že Mélenchon v televizi oznámil, že jemu by „museli ruku ukroutit, aby volil Národní frontu“. Svým stoupencům dal na vybranou: Macron, nebo bílý lístek.

Nato se konalo závěrečné televizní klání, do něhož Le Penová nastupovala s vědomím, že musí zvolit taktiku va banque, útočit a útočit. Macron zůstal klidný a na výpad odpovídal výpadem. Le Penová přesvědčila jen své věrné. Navíc kamery k ní nejsou tak laskavé jako k fotogennímu, modrookému, třicetidevítiletému Macronovi, který se předvedl jako výborný debatér a zkušený politik.

Skutečnost, že pro něj hlasovalo šedesát šest procent občanů, kteří se dostavili k volbám, neznamená, že mu všichni dali svoji důvěru. Předstih třiceti tří bodů před Le Penovou je veliký, ale pro většinu příznivců Jeana-Luca Melenchona byla volba Macrona gestem protestu proti Národní frontě. K tomu je nutno přičíst další miliony odborářů, republikánů a socialistů, kteří poslechli hlas svých vůdců. Všichni je nabádali, aby hlasovali pro Macrona. Uvažme dále rekordní neúčast a množství bílých lístků, což dohromady představuje třetinu oprávněných voličů.

Jakou skutečnou míru důvěry národa má nový prezident, ukáže počet poslaneckých mandátů, které jeho nezakořeněné, jednoroční hnutí En Marche! získá v červnových parlamentních volbách.

„Jsem politický míšenec“

Takto se definoval Emanuel Macron tři dny před volbami. Jako centrista si vybírá v ideologii pravice a levice hrozinky. Je to, jako když myška vařila kašičku, tomu dala, tomu vzala, na chuďasy zapomněla.

Macron hodlá posílit evropskou integraci, ustavit ministra financí eurozóny, snížit daně průmyslových korporací z 33,3 % na 25 %, zrušit 120 000 pracovních míst ve státní správě, usnadnit podnikům propouštěni dělníků, podpořit podnikání ve výrobě obnovitelné energie, snížit daň ze mzdy, umožnit zaměstnavatelům a zaměstnancům dohodnout se o pracovní době, najmout 10 000 policistů, zvýšit výdaje na zbrojení na 2 % HDP, posílit hraniční stráž o 5 000 mužů, povolit islámské šátky na univerzitách, snížit počet poslanců a senátorů a zakázat jim, aby si najímali rodinné příslušníky jako asistenty.

Macron je pro volný obchod a bezbřehý pohyb kapitálu. Vítá imigraci a myslí, že islámský terorismus je cena za multietnickou a multikulturní společnost. Považuje se za ochránce vlastenců proti nacionalistům. Také Le Penová se považuje za ochránkyni vlastenců, ale proti globalistům. Oba tak společně, i když každý pro protikladné cíle, zvětšují rozštěp národa. Rozštěp mezi comfortables, jimž systém prospívá, a miserables, které nechává na holičkách, mezi elitou a plebsem, mezi městem a venkovem. Byl tu odjakživa, ale nikdy ne tak hluboký jako dnes. Bude ovlivňovat rozhodujícím způsobem politický a společenský vývoj ve Francii v příštích letech.

A nejen ve Francii. Rozštěp se táhne od jižní paty Itálie až po severní špičku Finska. V Americe, zemi paradoxů, po něm sklouzl do Bílého domu Donald Trump. Je to rozštěp, který je důsledkem třídního boje podle Warena Buffetta, jednoho z největších bohatců světa. „Ano, třídní boj existuje všude,“ prohlásil na kameru v rozhovoru s TV CNBS, „ale je to moje třída, třída bohatých, která jej vede, a my vyhráváme.“

Zítřek nebo včerejšek?

Emmanuel Macron odvrátil hrozbu francouzského odchodu z EU a NATO a systémových změn. Francouzské a evropské vládnoucí elity – finanční, průmyslové, politické, intelektuální, šou-byznysové, mediální - nadšeně vítají jeho příchod do Elysejského paláce. Ne, že by od něho čekaly zázraky, ale proto, že může velice významně přispět k zachování společenského zřízení, které jim vyhovuje.

Problém těch, kdo doufají, že populistická hnutí v Evropě jsou za zenitem, protože prohrála ve volbách v Rakousku, Holandsku a nyní ve Francii, spočívá v tom, že příčiny nespokojenosti, které tato hnutí vyvolaly, nejen nezmizely, ale budou zákonitě sílit.

Na prvním místě je ztráta národní svrchovanosti a identity. Evropská unie příliv přistěhovalců nejen nezvládá, ale přímo podporuje. Jejich asimilaci zahltilo nezvladatelné množství. Ve všech velkoměstech západní Evropy vznikají ghetta, kam se policie neodváží vstoupit. Roste kriminalita, chudoba, etnické a náboženské spory a nenávist vůči domácímu obyvatelstvu. Dovede si někdo představit výbušnější směs? Není divu, že muslimové druhé generace, kteří vyrostli v Evropě, se stávají sebevražednými atentátníky a teroristy.

Na druhém místě je nezaměstnanost, která plodí chudobu. V eurozóně zatím nepoklesla pod úroveň, kterou měla před finanční krizí. Nejvíce postihuje jižní Evropu, kde je vysoká a chronická, zatímco v Německu je rekordně nízká. Emmanuel Macron byl v Hollandově vládě ministrem hospodářství, když Francie měla víc než deset procent nezaměstnaných a nejchudokrevnější ekonomický růst v celé EU. Hlavní břímě nesli a nesou mladí lidé do dvaceti pěti let. Každý čtvrtý z nich dnes marně hledá obživu. Le Penová slibovala, že zastaví stěhování pracovních míst do levnějších krajin a zavede „inteligentní“ ochranářství. To je vrchol kacířství pro Macrona, který hodlá pokračovat v liberálním směru svého mentora Francoise Hollanda.

V posledních deseti letech, kdy životní úroveň v zemi klesala a nespokojenost rostla, systém vyslal na svoji záchranu do Elysée dva politiky. Republikána Sarkozyho a po něm socialistu Hollanda. Oba byli vydáváni za budoucnost Francie. Oba skončili fiaskem. Nyní nastupuje třetí, tentokrát nezávislý politik Macron. Otázka je, zda tento bývalý „Mozart financí“ z Banque de Rothschild bude prvním prezidentem zítřka, anebo posledním prezidentem včerejška...



Diskuse


J. Sinnreich
15:46
10.5.2017

J. Kanioková
1*
13:31
10.5.2017

P. Zinga
12:14
10.5.2017

J. Pražák
10:34
10.5.2017

V. Novák
8:51
10.5.2017

I. Schlägel
7:35
10.5.2017

R. Morava
9:09
10.5.2017

I. Schlägel
9:18
10.5.2017

J. Schwarz
7:34
10.5.2017

B. Novacek
1:35
10.5.2017

R. Tichý
7:13
10.5.2017

I. Dekyský
1:01
10.5.2017

počet příspěvků: 22, poslední 10.5.2017 05:44









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.