23.2.2018 | Svátek má Svatopluk


FRANCIE: Monsieur le président

10.5.2017

Francie EU a NATO neopustí, vládnoucí systém se nezmění

K vítězství Emmanuela Macrona v prezidentských volbách přispěly události na prvomájových oslavách a projev Jean-Luca Melenchona v pondělí 2. května na TV France 1. Po nezdařeném pokusu Le Penové získat v televizní debatě s Macronem na svoji stranu miliony nerozhodných voličů, byly kostky vrženy.

Odborářští vůdcové dali o letošním svátku práce všem pracujícím pokyn nevolit Národní frontu za žádnou cenu. Raději Macrona nežli Le Penovou. Zapomněli snad, že loni v létě po tři týdny válčili v ulicích měst proti jeho pracovnímu zákonu, který omezuje odborovou svobodu a ruší 35hodinový pracovní týden? Zapomněli, že jako ministr hospodářství prodal část Alstomu, výkvětu francouzské technologie, americké konkurenci General Motors za požární cenu? Nevšimli si, že má v programu v této činnosti pokračovat? Jistěže ne. Ale řídili se jedině správným politickým myšlením, že Le Penová představuje stranu, která je fujtajksl zlo, rasismus a fašismus. Věděli, že většina francouzské dělnické třídy má stejný názor, protože rozhlas, tisk a televize jej hlásají už víc jak čtyřicet let.

Následující den se objevil na obrazovce France 1 Jean-Luc Mélenchon, vůdce hnutí La France Insumise, rozumí se tím Francie, která se nepoddá diktátu elity a kapitálu. V prvním kole prezidentských voleb získal 19 procent odevzdaných hlasů, což představuje víc jak sedm milionů voličů. Mélenchonův politický program se shoduje s programem Marine Le Penové jako přes kopírák v odmítání Evropské unie, NATO a vládnoucího systému. Je však zcela protichůdný v otázkách postoje k imigraci. Tam, kde je Le Penová zcela kategorická, Melenchon, který pochází z Maroka, je nesrovnatelně vstřícnější. Tento rozpor je jádro pudla jejich dlouhotrvajícího politického střetu, který postupně přerostl v osobní zášť hraničící s nenávistí . Už proto nepřekvapuje, že Mélenchon v televizi oznámil, že jemu by „museli ruku ukroutit, aby volil Národní frontu“. Svým stoupencům dal na vybranou: Macron, nebo bílý lístek.

Nato se konalo závěrečné televizní klání, do něhož Le Penová nastupovala s vědomím, že musí zvolit taktiku va banque, útočit a útočit. Macron zůstal klidný a na výpad odpovídal výpadem. Le Penová přesvědčila jen své věrné. Navíc kamery k ní nejsou tak laskavé jako k fotogennímu, modrookému, třicetidevítiletému Macronovi, který se předvedl jako výborný debatér a zkušený politik.

Skutečnost, že pro něj hlasovalo šedesát šest procent občanů, kteří se dostavili k volbám, neznamená, že mu všichni dali svoji důvěru. Předstih třiceti tří bodů před Le Penovou je veliký, ale pro většinu příznivců Jeana-Luca Melenchona byla volba Macrona gestem protestu proti Národní frontě. K tomu je nutno přičíst další miliony odborářů, republikánů a socialistů, kteří poslechli hlas svých vůdců. Všichni je nabádali, aby hlasovali pro Macrona. Uvažme dále rekordní neúčast a množství bílých lístků, což dohromady představuje třetinu oprávněných voličů.

Jakou skutečnou míru důvěry národa má nový prezident, ukáže počet poslaneckých mandátů, které jeho nezakořeněné, jednoroční hnutí En Marche! získá v červnových parlamentních volbách.

„Jsem politický míšenec“

Takto se definoval Emanuel Macron tři dny před volbami. Jako centrista si vybírá v ideologii pravice a levice hrozinky. Je to, jako když myška vařila kašičku, tomu dala, tomu vzala, na chuďasy zapomněla.

Macron hodlá posílit evropskou integraci, ustavit ministra financí eurozóny, snížit daně průmyslových korporací z 33,3 % na 25 %, zrušit 120 000 pracovních míst ve státní správě, usnadnit podnikům propouštěni dělníků, podpořit podnikání ve výrobě obnovitelné energie, snížit daň ze mzdy, umožnit zaměstnavatelům a zaměstnancům dohodnout se o pracovní době, najmout 10 000 policistů, zvýšit výdaje na zbrojení na 2 % HDP, posílit hraniční stráž o 5 000 mužů, povolit islámské šátky na univerzitách, snížit počet poslanců a senátorů a zakázat jim, aby si najímali rodinné příslušníky jako asistenty.

Macron je pro volný obchod a bezbřehý pohyb kapitálu. Vítá imigraci a myslí, že islámský terorismus je cena za multietnickou a multikulturní společnost. Považuje se za ochránce vlastenců proti nacionalistům. Také Le Penová se považuje za ochránkyni vlastenců, ale proti globalistům. Oba tak společně, i když každý pro protikladné cíle, zvětšují rozštěp národa. Rozštěp mezi comfortables, jimž systém prospívá, a miserables, které nechává na holičkách, mezi elitou a plebsem, mezi městem a venkovem. Byl tu odjakživa, ale nikdy ne tak hluboký jako dnes. Bude ovlivňovat rozhodujícím způsobem politický a společenský vývoj ve Francii v příštích letech.

A nejen ve Francii. Rozštěp se táhne od jižní paty Itálie až po severní špičku Finska. V Americe, zemi paradoxů, po něm sklouzl do Bílého domu Donald Trump. Je to rozštěp, který je důsledkem třídního boje podle Warena Buffetta, jednoho z největších bohatců světa. „Ano, třídní boj existuje všude,“ prohlásil na kameru v rozhovoru s TV CNBS, „ale je to moje třída, třída bohatých, která jej vede, a my vyhráváme.“

Zítřek nebo včerejšek?

Emmanuel Macron odvrátil hrozbu francouzského odchodu z EU a NATO a systémových změn. Francouzské a evropské vládnoucí elity – finanční, průmyslové, politické, intelektuální, šou-byznysové, mediální - nadšeně vítají jeho příchod do Elysejského paláce. Ne, že by od něho čekaly zázraky, ale proto, že může velice významně přispět k zachování společenského zřízení, které jim vyhovuje.

Problém těch, kdo doufají, že populistická hnutí v Evropě jsou za zenitem, protože prohrála ve volbách v Rakousku, Holandsku a nyní ve Francii, spočívá v tom, že příčiny nespokojenosti, které tato hnutí vyvolaly, nejen nezmizely, ale budou zákonitě sílit.

Na prvním místě je ztráta národní svrchovanosti a identity. Evropská unie příliv přistěhovalců nejen nezvládá, ale přímo podporuje. Jejich asimilaci zahltilo nezvladatelné množství. Ve všech velkoměstech západní Evropy vznikají ghetta, kam se policie neodváží vstoupit. Roste kriminalita, chudoba, etnické a náboženské spory a nenávist vůči domácímu obyvatelstvu. Dovede si někdo představit výbušnější směs? Není divu, že muslimové druhé generace, kteří vyrostli v Evropě, se stávají sebevražednými atentátníky a teroristy.

Na druhém místě je nezaměstnanost, která plodí chudobu. V eurozóně zatím nepoklesla pod úroveň, kterou měla před finanční krizí. Nejvíce postihuje jižní Evropu, kde je vysoká a chronická, zatímco v Německu je rekordně nízká. Emmanuel Macron byl v Hollandově vládě ministrem hospodářství, když Francie měla víc než deset procent nezaměstnaných a nejchudokrevnější ekonomický růst v celé EU. Hlavní břímě nesli a nesou mladí lidé do dvaceti pěti let. Každý čtvrtý z nich dnes marně hledá obživu. Le Penová slibovala, že zastaví stěhování pracovních míst do levnějších krajin a zavede „inteligentní“ ochranářství. To je vrchol kacířství pro Macrona, který hodlá pokračovat v liberálním směru svého mentora Francoise Hollanda.

V posledních deseti letech, kdy životní úroveň v zemi klesala a nespokojenost rostla, systém vyslal na svoji záchranu do Elysée dva politiky. Republikána Sarkozyho a po něm socialistu Hollanda. Oba byli vydáváni za budoucnost Francie. Oba skončili fiaskem. Nyní nastupuje třetí, tentokrát nezávislý politik Macron. Otázka je, zda tento bývalý „Mozart financí“ z Banque de Rothschild bude prvním prezidentem zítřka, anebo posledním prezidentem včerejška...



Už víte, kam do školky?
Už víte, kam do školky?

Také vás čeká tento rok zápis do školky? Poraďte se, jaká školka je nejlepší ve vašem okolí, či jestli zvolit státní nebo soukromou.

Diskuse


J. Sinnreich
15:46
10.5.2017

J. Kanioková
1*
13:31
10.5.2017

P. Zinga
12:14
10.5.2017

J. Pražák
10:34
10.5.2017

V. Novák
8:51
10.5.2017

I. Schlägel
7:35
10.5.2017

R. Morava
9:09
10.5.2017

I. Schlägel
9:18
10.5.2017

J. Schwarz
7:34
10.5.2017

B. Novacek
1:35
10.5.2017

R. Tichý
7:13
10.5.2017

I. Dekyský
1:01
10.5.2017

počet příspěvků: 22, poslední 10.5.2017 05:44









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.