Tak copak nám o dubnu říkají dávné pranostiky? Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá – Na Marka zasaď oharka – O svatém Jiří vylézají hadi štíři.

Hmm – tak jak to letos vypadalo u slovenských a rakouských hranic? Myslím, že apríl to bral stylem „z rohu do rohu“ – buď hodně teplo, nebo hodně zima, i když bez přízemních mrazíků.

Nebeské vody stále málo (u nás pršelo pouze dvakrát). A jaro přišlo bez otálení, žádné podupávání za rohem. Vtrhlo na jih silou svého mládí – a všecko se zelená, kvete, hemží se a vyzpěvuje a oslavuje život. A lidi, lidi se usmívají a je jim dobře po duši (já tomu věřím).

Fotky jsou vesměs kytičkové (všimněte si, že na jaře převládá barva sluníčková). Taky je tam pár zvířátek (z toho jeden brouček a jedna fčela a jeden fčelí medvídek). Fotila jsem zase v okolí Lednice a taky na Pálavě.

jdou duše dubů cestou k dubnu
než hadi svlečou kůži
z bubnů
a listí sedá na větve
vezmi si
ohni
co je tvé (Hana Hadincová – Terra inkognita)