Představila jsem naše tři fletí holky (přečíst si o nich můžete zde). Ale tři je nám málo. Protože máme v domě omezenou ubytovací kapacitu (pokud tam chceme bydlet i my), máme další psy ve spoluvlastnictví nebo jsme s nimi a jejich majiteli v těsném kontaktu. Proto představuji i širší rodinu.

Eda je váš Viking, původem z Dánska. V papírech má strašné jméno Now I ́m Here Exotic Lunas, ale je to prostě Eda.

Eda jako štěně

Z malého štěňátka je velké štěňátko, kterému budou letos v květnu tři roky. Z ježatce vyrostl hezký pes. Je to pořád velké dítě, je hravý, strašně milý. Má velice vyrovnanou povahu a ohromný pracovní elán a talent. Na druhé straně je schopen se leknout bubáka, třeba velkého padlého stromu vyběleného stářím a utéci zbaběle k paničce. I na zkouškách. Hrdinství není jeho nejsilnější stránkou.

Eda jako štěně se učí plavat - vpředu je Blekýs

Máme ho spolu s kamarádkou. Bydlí u nich, oni s ním pracují a už získal titul šampiona práce, když na posledních všestranných zkouškách porazil o bod Ginny. V práci je skvělý, razantní, vytrvalý, výstavy ho moc nebaví.

Eda na výstavě

Bára, která ho předvádí na výstavách, mu neustále vyhrožuje násilnou smrtí. Eda nedbá a v kruhu ho stále zajímají víc stopy cizích fen, než rozhodčí. Manekýn nebude. Ale když už se předvede, je hezký. Měl jeden vrh štěňat, jeho potomci jsou pěkní a talentovaní. Eda má budoucnost před sebou a doufáme, že se ještě uplatní.

Tia (Contia Tercius) je další z našich psů, který založil hezké přátelství s majiteli. Panička s ní objevila kouzlo výstav a nakonec i kouzlo práce s fletem. Cesta byla delší, snažili jsme se jim pomoci. Tia je rodná sestra Derry. Na výstavy chodily sestry nejprve spolu a Tia se líbila víc. Byla první výstavní úspěch naší dcery Báry. Po roce jsme s Derry „utekli“ do třídy pracovní, protože ji sestra do té doby většinou porazila.

Tia se sestrou Derry na výstavě v Praze.

Trochu pracnější bylo udělat s Tiou zkoušky. Jezdili jsme za nimi cvičit a dost času jsme strávili nápravou cizích chyb. Nakonec jsme uspěli a Tia (tedy spíš panička) si mohla zažádat o titul Český šampion. Vloni jsme usoudili, že Tia je kvalitní fena s perfektními zdravotními výsledky i povahou a mohla by mít štěňata. Nakryli jsme naším Edou. Tiina majitelka neměla chuť si zakládat chovatelskou stanici, tak jsme se dohodly na spolumajitelství a Tia je posilou našeho chovu.

Tia (Contia Tercius), veselý portrét

Vloni v únoru porodila 10 krásných štěňat. Jela jsem k porodu a pak odchovávala „dálkově“. Dvakrát až třikrát týdně jsem jezdila na návštěvu, kontrolu štěňat. Tia byla vzorná máma a panička je schopná a rozumná ženská, tak vše klapalo. Společně jsme začali přikrmovat, učili mladé jíst z misek.

Tia po štěňatech přibrala.

Dělala jsem administrativu, koukala jsem pod ruku veterináři, když prohlížel, očkoval a čipoval štěňata. Byl to sice dálkový odchov, ale dopadl dobře, hlavně díky péči Tiiny paničky. Štěňata našla dobré domovy, s většinou jsme v kontaktu. Z příštího Tiina vrhu zůstane jedna fenka doma – asi zas ve spoluvlastnictví, kvůli chovu.

Fleur je rovněž ve spoluvlastnictví. Výhoda je, že bydlí jen 5 km od nás a vídáme ji často. Je to Derčin jedináček a je pro nás cenná jako možná pokračovatelka rodu, nechat jsme si ji nemohli, nebyl by na ni čas. Nakonec s ní stejně Bára cvičí, protože Fleur ani na paničku ve výcviku nereaguje tak, jako na Báru. Prostě jsou si souzeny. Navíc je Fleur milé dospívající hovádko. Je temperamentní, miluje práci, ale nebylo snadné ji ukáznit.

Fleur (Fleur de Lis)

Neměla výchovu naší smečky starších fen, teprve u ní jsme zjistili, kolik práce odvede smečka. Když jsme s ní začali pravidelně pracovat, začala být komunikativní. Pochopila, že když poslechne, dostane se k práci. Když se bude zmítat a dělat si vše po svém, má smůlu. Pokud bude mít Fleur zkouškové výsledky, bude to Báry úspěch. Fleur je teprve na začátku. Musí se naučit, že spolupráce s člověkem je výhodná i pro ni, že nám může věřit ve všem. Je hezká a talentovaná, jen je třeba to rozvinout.

Fleur (Fleur de Lis) portrét

Další psí kamarádi s námi sice rovněž nebydlí, ani formálně nám nepatří, ale jsou v pravidelném kontaktu nebo i ve výcviku.

Stálice jsou bratři Blekýs (Black Berry) a Elwood (Bedivere) a jejich majitelé. Blekýs je zakladatel jednoho velkého přátelství. Jeho rodinu jsme „zblbli“ na práci se psem, takže ho panička dovedla k titulům Český šampion a Český šampion práce. Začali jsme se pravidelně navštěvovat a máme díky nim pro naše odchovy „výcvikovou pobočku“ na severní Moravě. Po pár letech jsme se rozhodli si společně pořídit Edu, takže Blekýs má kamaráda.

Black Berry neboli Blekýs s pánem

Nakonec se stal psí i páníček kluků a Edu na posledních loňských zkouškách k titulu dovedl on. Blekýs je úžasně talentovaný, bohužel po matce Áje zdědil sklony na klidech kvílet. (Klid na stanovišti imituje hon a pes musí sedět úplně tiše 10 minut u nohy). Mnohokrát ho to stálo titul. Přesto má řádku úspěchů, „dvojitý“ titul šampiona. Někdy se prostě podařilo a Blekýs nekvílel. S jinými disciplinami potíže nemívá. Je to úžasný pracant.

Elwood je pro mě srdeční záležitost.

Bedivere - Elwood

Páníček neměl zkušenosti a ani moc času, tak mi psa na zkoušky svěřil. S Elwoodem jsme cvičili oba, bez spolupráce majitele by se tak daleko pes nedostal. Na společných akcích jsme ukázali páníkovi, jak má se psem pracovat, a před zkouškami jsem si psa vzala do ruky já. Kupodivu to fungovalo.

Bedivere - Elwood při práci

Mnohokrát mi Elís přivodil infarktové stavy, několikrát mě málem přizabil (nejhůře když mě s vodítkem strhl do řeky a já rychle uvažovala, zda mě uškrtí, utopí nebo, když jsem už vylézala, co jsem si zlomila). Ale byl velmi úspěšný. To, čemu bych zpočátku nevěřila, se stalo skutečností na jednom z MSR (na jediném, kde nezískala žádný titul Ginny). Elwood skončil v těžké konkurenci třetí a získal titul Šampiona práce ČR. Šampiona ČR už měl a stal se po Áje, Ginny, Derry a Blekýsovi dalším „dual“ šampionem. No uznejte, když vás skoro zabije a pak s ním máte největší pracovní úspěch, nezamilujete si takového psa?

Trvaleji s námi spolupracují i majitelé dalších odchovů. Úspěšná je Áji dcera Dera (Debora), která má podobně jako Tia Českého šampiona a letos plánují odchovat štěňata. Dera pracuje jako profesionální canisterapeut a je nesmírně empatická. V poli a na honu je divoch – kompenzuje si klid při práci s dětmi.

Debora Tercius neboli Derinka, na výstavě

Výstavně nejúspěšnější je Scotty, bratr Blekýse a Elwooda (vlastním jménem Brave Heart). Je jediný interšampion a šampion mnoha zemí. Ale i pracovně je velmi šikovný (je šampion práce Slovenska) a své geny zanechá – bude po něm již třetí vrh.

Ginny potomci Ekran a Rendi (Erendis) s námi trénují na zkoušky a vypadají nadějně. Ekran zaujal na testu vloh a s paničkou a na honu mě opravdu překvapil. Tak pěkně pracovat na prvním honu jsem viděla snad jen Ginny. U Ekrana by byla škoda, kdyby nepokračoval. Rendi je velice rychlá a velice talentovaná.

Rendi v letadle.

Někdy je až splašená, ale je neskutečné, že v trysku dokáže přesně sledovat stopu. Má obrovskou chuť do práce, ale přitom je společenská a vychovaná (je jediný pes, který dostal osobní pozvánku na recepci).

Rendi (Erendis) na jarní louce

Z vrhu F je jen Fleur, a uvidíme, zda zblázníme i někoho z majitelů Géček. Jsem ráda, že z každého vrhu je alespoň jeden pes vidět a mám tak zpětnou vazbu, že neujíždí ani zdraví, ani pracovní vlohy ani exteriér (pořadí je takto voleno úmyslně). Větší počet štěňat z vrhu je vidět jen výjimečně a to i ve špičkových evropských stanicích. Nakonec Eda je z 12 štěňat a vidět jsou tři.

Foto z výstavy, kde jsme jako chovatelská skupina: za sebou Derry (Cinderella), Debora a Fleur

Nové domovy jsme našli pro Ferdu a Rona (ano jde o Rona, kterého jsem inzerovala na Zvířetníku, má se báječně a dostáváme o něm pravidelné zprávy). S dalšími jsme v méně intenzivním kontaktu, ale víme, že se mají dobře. O několika „štěňatech“ už po letech nemáme zprávy, tři již uhynuli (většinou úraz). Rodina se Áje rozrostla tak, že si už setkání všech ani neumím představit. A nemohu tady ani všechny jmenovat, seznam by byl dlouhý a nezajímavý. Ale z každého kontaktu mám radost (s výjimkou těch špatných, naštěstí vzácných zpráv).

A zakladatelka rodu Ája? Právě pospává na koberci a po očku sleduje, jestli se nebude něco zajímavého dít nebo něco dobrého rozdávat.

Foto: Eva Ž., I. Ryčlová, Z. Pokorný, F. Orsava. Určitě se podívejte do bohaté fotogalerie - kliknutím do kteréhokoli obrázku v textu.