Před časem jsme na www.bankovnipoplatky.com zveřejnili článek popisující možnost „vytunelovat“ bankovní účet pomocí vysokých poplatků za převod finančních částek v rámci zahraniční platby.

Šlo o to, že v momentě, kdy odesilatel platby (příkazce) zatrhne variantu, aby se všechny poplatky spojené s transakcí strhly z částky převodu či šly na vrub příjemce (BEN), a zároveň pošle částku, která je nižší než tyto bankovní poplatky, může docházet k odčerpávání peněz z účtu příjemce. Pokud by šlo tímto způsobem posílat na účty minimální finanční částky, mohli by být v důsledku vysokých bankovních poplatků majitelé takových účtů finančně poškozeni. A v tomto případě jde u každé zahraniční platby o stokoruny.

Abychom zjistili, jakým způsobem tyto transakce fungují a jak by se banky v těchto případech zachovaly, položili jsme jejich mluvčím jednoduchý dotaz – „Pokud odesilatel zatrhne variantu BEN, ale zároveň pošle částku, která je menší než poplatky s tím spojené, co se stane? Odečte banka rozdíl z účtu příjemce či příjemci pošle zprávu nebo žádost o verifikaci, zda-li částku chce na účet přijmout?“

Ukázalo se, že banky v této věci nepostupují stejně. Například Česká spořitelna umožňuje zasílat prostřednictvím příkazu BEN minimálně 2 tisíce korun a pokud je částka nižší, platba se neprovede a banka pošle příkazci storno avízo. Podobně je na tom Poštovní spořitelna: „Pokud je částka poplatků vyšší než původní částka převodu (tj. pokud by částka převodu po odečtení poplatku byla rovna 0 nebo byla nižší než 0), převod není vůbec proveden a příkazci je neprovedení převodu oznámeno s odůvodněním - chybný příkaz,“ říká Denisa Salátková. To Volksbank to řeší jiným způsobem a poplatky v takovém případě vůbec neúčtuje: „U plateb dosahujících v protihodnotě řádově několika korun resp. několika desítek korun Volksbank CZ neúčtuje poplatek za příchozí platbu. Klientovi je na účet automaticky připsána skutečná výše došlé platby, poplatek stržen není,“ odpovídá Petr Žibřida. Naproti tomu Raiffeisenbank by poplatek, který převyšuje zaslanou částku strhla z účtu příjemce, zároveň ale uvádí, že by v odůvodněných případech poté poplatek mohla odpustit: „Samozřejmě může dojít k pokusu o nevhodný vtip nebo snahu o poškození příjemce platby. Banka všechny takto podezřelé transakce monitoruje a v odůvodněných případech poté poplatek za platbu neúčtuje,“ reaguje mluvčí banky Tomáš Kofroň. Další banky na náš dotaz dosud nereagovaly (KB, UniCredit).

Jak je vidět, každá banka reaguje jinak. V zásadě lze ale konstatovat, že si této hrozby banky jsou vědomy a buď vůbec neumožní převod peněz, jenž je nižší než poplatek, a nebo mohou zpětně klienti v rámci reklamace požádat o vrácení poplatku. V tomto případě ale banka nemusí vždy vyjít vstříc.

Stěžejní je ale také vůbec výše bankovních poplatků za zahraniční transakce. Ta se pohybuje v řádech stokorun a je většinou složena z pevné a pohyblivé sazby (v závislosti na výši částky v příkazu). Tyto bankovní poplatky nejvíce kritizují živnostníci a podnikatelé, kteří pravidelně využívají zahraniční převody. Bankovní poplatky tak mohou tvořit značnou část jejich nákladů. A to nemluvíme o situaci, kdy někdo bude potřebovat poslat skutečně banální částku a zároveň s tím související poplatky. Paradoxem pak bude, že poplatky za takovou transakci budou převyšovat samotnou částku.

www.bankovnipoplatky.com