22.10.2018 | Svátek má Sabina


FINANCE: Největší riziko kryptoměn

26.3.2018

Technické problémy jsou řešitelné. Stát však přesto může kdykoli kryptoměny „zaříznout“

Pokud se kriticky podíváme na současný finanční systém, najdeme celou řadu důvodů ke kritice. Zbytnělé a předimenzované banky, které jsou tak velké, že jejich případný pád by ohrozil stabilitu ekonomiky. Bankovní oligopol má svoji jistou pozici a trh vypadá podle toho. Na druhé straně je zde pro laika těžko uvěřitelné břemeno státních a nadstátních regulací, které z kdysi soukromého sektoru udělalo těžkopádného molocha na způsob státní pošty nebo státních železnic. V dnešní době již není třeba znárodňovat: vydejte dostatečné penzum zákonů a předpisů a banky se začnou chovat jako státní ústavy.

A pak tu máme státní peníze. Ať je to koruna, euro, libra, dolar nebo švýcarský frank, všechny tyto měny jsou řízeny nezávislými centrálními bankami, které ovšem jsou nezávislé pouze formálně, ve skutečnosti jsou nedílnou součástí státu. Veškeré státní měny trpí podobnými neduhy. Z centrálních bankéřů se stali asistenti vládních hospodářských politik. Centrální banky samotné fungují jako instituce poslední záchrany: když je nouze, vytvoří nové a nové peníze, ani již není třeba je tisknout.

Kdyby tak jen mohl vzniknout nový, lepší finanční systém, který by postupně nahradil ten státní! Podobně jako soukromá konkurence nahradila dřívější systém státních televizí, státních telekomunikačních společností a v některých zemích (Česko, Británie, Indie) i státem vlastněné automobilky. Jak by to bylo pěkné.

Zásadní bariéra

Určitá naděje se rýsuje v podobě kryptoměn. Kryptoměny jsou v podstatě kódy vytvořené pomocí moderních kryptografických prostředků. Lze je posílat a směňovat nezávisle na oficiální bankovní síti. Proti padělání jsou chráněny technologií blockchainu, což je šifrovaný záznam o historii a transakcích. (Pro technické laiky: něco podobného dávno existuje v obchodě s obrazy. Každá transakce, počínaje nákupem od autora, je zaznamenána. Pokud něco chybí, jde zřejmě o falzum.)

Znamená to, že za pár let zahodíme dokumenty od bankovních účtů, zapomeneme na konvenční měny a začneme obchodovat a investovat v bitcoinu, ethereu, litecoinu nebo v cardanu?

Asi to nebude tak rychlé. Existuje jedna zásadní bariéra, která nebyla překonána a která má přitom zásadní význam.

Nechme nyní stranou technické problémy, které jsou řešitelné a ztratí časem na významu. Vynechme i fakt, že kryptoměn jsou řádově tisíce. Čas ukáže, které z nich jsou životaschopné. Zásadním problémem není ani vysoká volatilita. Jakmile trh získá dostatečné rozměry, získá i potřebnou likviditu, která omezí kurzové výkyvy. Toto vše zároveň vyřeší i další problém: kryptoměny zatím nejsou téměř nikde přijímané jako měna, neexistují akcie, dluhopisy nebo fondy denominované v kryptoměnách, neexistuje úvěrový trh.

Jedinou funkcí, kterou kryptoměny zatím plní, je role spekulativního nástroje pro nedočkavce toužící rychle zbohatnout. Ale ani to nevadí, spekulace zajišťují alespoň nějakou likviditu.

Čímž se opět dostáváme k volatilitě. Vývoj kurzů bitcoinu a ostatních kryptoměn odráží dramatické zvraty. Pokud se podíváme na statistiky zájmu o termín „bitcoin“ (nebo o názvy jiných kryptoměn), zjistíme, že cena bitcoinu je dána výhradně popularitou. V dobách, kdy uživatelé Googlu hledají bitcoin, jeho cena roste. Když zájem upadá, klesá i cena. Vyzkoušejte si sami na www.google.com/trends.

Srážka se státem

Vzniká otázka, proč popularita někdy roste a někdy klesá. Statistiky obchodování s bitcoinem ukazují velký nástup Číny v roce 2013. Začátkem roku 2017 však čínská poptávka vysychá. Nicméně cena bitcoinu nepadá, neboť Čína je prakticky okamžitě nahrazena Japonskem.

Vysvětlení? Čínské úřady zaujaly začátkem roku 2017 záporný postoj vůči kryptoměnám. Bitcoin a další nebyly sice oficiálně zakázány, ale jako kdyby se stalo. Shodou náhod ve stejné době japonská vláda oficiálně uznala virtuální měny za legální prostředek platby, nikoli však za peníze. Ideální situace: kryptoměny jsou v Japonsku legální, avšak obchodování s nimi nepodléhá regulaci, jako kdyby šlo o peníze.

V současnosti představuje Japonsko zhruba polovinu obchodování s kryptoměnami. Další asi třetinu obnáší obchodování na bázi dolaru (nemusí jít vždy o teritorium USA), zbytek připadá na ostatní měny, zejména korejský won a euro.

Tato situace ilustruje vůbec největší problém kryptoměn: nástroj, který byl vymyšlen, aby obešel stát, závisí ze všeho nejvíce na státní regulaci. Hlavním zdrojem volatility virtuálních měn byly vždy zprávy o jejich legálním statusu v různých jurisdikcích a zprávy o názorech centrálních bank a jiných regulátorů.

Všechny technické problémy lze vyřešit. Nelze však odstranit riziko, že stát může snadno a rychle kryptoměny „zaříznout“, pokud jen bude chtít. Nelze sice zarazit internetové transakce, lze však účinně blokovat směnu kryptoměn na konvenční měnu a naopak. Bohužel, průkopníci nových finančních technologií čelí brutální převaze státu.

LN, 23.3.2018

Robot Investment Calculator



Diskuse


počet příspěvků: 16, poslední 27.3.2018 08:39









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.