Jak ukazují údaje za první pololetí roku 2006, banky vydělávají stále víc. Na tom by ale nebylo nic špatného. V tržním prostředí je jedním ze stěžejních cílů komerčních společností tvorba zisku a banky jsou bezesporu přímo vzorovou komerční firmou. Otázkou v tomto případě pouze je, z čeho je zisk tvořen.

Rozhodně nechci kritizovat samotnou výši zisku našich bank. Zaprvé mi to nepřísluší a ani k tomu nemám žádný důvod. Zadruhé je výše zisku bank do jisté míry odrazem zdravého ekonomického prostředí země, takže z tohoto pohledu není ani co kritizovat. Na druhé straně je dobré znát strukturu příjmů banky. Pokud značnou část reprezentují bankovní poplatky, je minimálně užitečné, se na věc podívat detailněji. A to i v momentě, kdy růst výnosů z poplatků začíná stagnovat a je pomalejší než růst celkového zisku. I přesto se poplatky podílejí na zisku přibližně jednou třetinou. Nad podílem poplatků na zisku bank je užitečné se zamyslet jak z pohledu klientů, tak i samotných bank.

Z pohledu klientů - střadatelů proto, že poplatky jsou dnes tak vysoké, že standardní klient má na svém účtu každý měsíc nominálně méně, než kolik původně na účet vložil. Jeho peníze se tak nezhodnocují ba ani nezůstávají ve stejné výši. Do jisté míry se tak popírá jeden z důvodů (samozřejmě ne jediný), proč ukládat finanční prostředky do bank. Z pohledu klientů, žádajících o úvěr pak proto, že jejich vyjednávací pozice je vůči bance horší v momentě, kdy banka využívá ve větším měřítku možnosti tvořit zisk jednodušším a bezpečnějším způsobem – vybíráním poplatků. Z pohledu bank jde o druhou stranu téže mince – tedy o motivaci k uzavírání úvěrových obchodů. Tu banky nemají až tak silnou, když vědí, že mají v zádech poplatky a provize, které tak mohou do určité míry nahradit případnou ztrátu z pasivity v této oblasti. Ale zpět k aktuálním číslům tří největších bankovních ústavů u nás.

Komerční banka oznámila, že v prvním pololetí zaznamenala zisk ve výši 4,69 miliardy korun, což je o plných 12% více než v roce předchozím (provozní zisk stoupl o 17% na 6,8 mld. Kč). Výnosy z poplatků vzrostly však pouze o 1%, což je vzhledem k celkovému růstu celkem zanedbatelné. Tato čísla samozřejmě s sebou nesou řadu dalších detailních informací a dílčích údajů, tudíž je není možné zplošťovat, i přesto je vidět, že sice postupně, ale přece jen u některých bank dochází ke zlevňování bankovních služeb.

Česká spořitelna zvedla svůj zisk oproti loňsku na 4,87 miliardy korun, což znamená růst o 1% (přitom provozní zisk vzrostl o 23% na 7,49 mld. Kč). Pro představu, kolik se v absolutní částce vybere na poplatcích, je zajímavý údaj, že Česká spořitelna vybrala za první pololetí letošního roku 4,61 miliardy korun. To je o 5,6% více než loni za stejné období. Představitelé banky ale ihned po zveřejnění upozornili, že nárůst nezpůsobilo zdražení, ale vyšší počet provedených transakcí.

Skupina ČSOB vykázala v prvním pololetí čistý zisk 6,11 miliardy respektive 5,46 miliardy korun (bez započtení loňské splátky od Slovenské inkasní a letošního výnosu z prodeje nemovitostí), což znamená růst o 18,5%. A opět, za povšimnutí stojí údaj o růstu výnosu z poplatků (o celých 11,5%) a jeho absolutní výše. Ta dosáhla 3,55 miliard korun. A podobně jako u České spořitelny jej banka vysvětluje nárůstem obchodní činnosti, nikoliv vyššími poplatky.

Kromě samotné absolutní výše výnosu z poplatků a procentuálního růstu oproti loňsku, ale tentokrát stojí za zmínku výrazný nárůst celkového zisku bank. Stalo se tak v nejhektičtější době z pohledu intenzívní kritiky poplatkové politiky našich bank, v době, kdy se do debaty vložilo i ministerstvo financí, které chtělo dokonce některé kritizované oblasti upravit změnou zákona (zrušení poplatku za neoprávněnou reklamaci, povinnost bank poskytovat lidem při uzavírání smlouvy o běžném účtu ceník, povinnost bank informovat své klienty o cenových změnách alespoň jeden měsíc před jejich platností). I přesto, čísla jasně ukazují, že banky patřily a zajisté i budou patřit mezi nejziskovější tuzemské firmy.

Na druhou stranu to i přes výše zmíněné má svoji logiku. Bankovní trh totiž v ČR v jednom ohledu za vyspělou Evropou zaostával – množství úvěrových obchodů. A zdá se, že se to začíná měnit. Ukazuje se totiž, že právě rostoucí zájem klientů o půjčky je jedním z důvodů rostoucích zisků našich bank. V tomto ohledu je u nás, jak jsem se již výše zmínil, opravdu pole neorané. Vždyť podle Zprávy o finanční stabilitě za rok 2005, kterou zveřejnila ČNB, tvoří zisk z úroků 59%, což je v rámci zemí EU nejméně. Zato podíl zisku z poplatků tvořil ve stejném roce 29%, což patří naopak mezi ty největší podíly.

Zajímavé je, že i přes širokou diskusi na téma bankovních poplatků, tato část zisku bank v roce 2005 meziročně vzrostla o 1,6%. Zdá se ale, že poplatky jako mediální téma mělo a má svůj smysl, protože se tento růst alespoň významně zpomaluje. V roce předchozím totiž došlo k neuvěřitelnému 18,9% meziročnímu růstu. Bankám i nadále bude růst zisk, o tom není žádných pochyb. Kdyby přitom současně začaly významněji klesat poplatky, nikdo by se určitě nezlobil.

provozovatel www.bankovnipoplatky.com