11.12.2017 | Svátek má Dana


FILM: Vzpomínka na Gene Wildera

3.9.2016

V pondělí 29. září opustil tento svět známý židovský komik Gene Wilder (*11. června 1935), kterého si mnozí příslušníci mé generace oblíbili prostřednictvím filmové komedie Stříbrný blesk (1976, režie Arthur Hiller). Ta určitě má i mouchy, uznávám. Ale zrovna mně to vykládejte! Zhlédl jsem ji totiž v tom pravém věku, nikdy nezapomenu, nakolik mě pohltila, a neuměl bych proto zaujmout odstup a být v jejím případě objektivně kritický. Wildera v tom filmu navíc výtečně doplňují hezká Jill Clayburghová a černošský herec Richard Pryor a zamlouvá se mi nejvíc to, jak oba hlavní mužští hrdinové opakovaně vypadávají z titulního expresu, který však pokaždé zase dohoní. Je to neuvěřitelné, nicméně stává se to skutkem!

Dost ale tirád, film si třeba pustíte. Krátce se vraťme do komediantova mládí.

Gene Wilder

Rodiči Jerry Silbermana (jak se Wilder „v civilu“ jmenoval) byli ruští emigranti. Jeho matka preludovala na klavír, čímž se živila, a syn také nebyl bez ambicí. Okolo svých patnácti (1950) dokonce adaptoval Millerovu Smrt obchodního cestujícího (1949) a zahrál si na jevišti Willy Lomana. Na univerzitě v Iowě nato vystudovat drama - a cepoval jej později jako herce i Lee Strasberg ve známém Actors Studiu.

Od roku 1961 hrál profesionálně a od roku 1962 na Broadwayi, kde se mu stala údělem hlavně hra Matka Kuráž a její děti, ale i drama Vyhoďme ho z kola ven, kde exceloval vedle Kirka Douglase. Ten se, mimochodem řečeno, letos 9. prosince dožije už neuvěřitelné stovky.

Co se týče světa filmu, je Wilder nepřehlédnutelný už v Bonnie a Clyde (1967), kde ovšem ještě víc zaujme druhý „mladý Gene“, Hackman. Kariéru tak zahájil GW až díky (letos devadesátiletému) Melu Brooksovi (* 28. 6. 1926) a jeho Producentům (1968). Rok nato se účastnil natočení komedie Spusťte revoluci beze mě (režie Bud Yorkin) a roku 1971 hrál magického výrobce dobrot Willy Wonku v muzikálové adaptaci geniálního bestselleru Roalda Dahla Karlík a továrna na čokoládu:

V Allenově komedii Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu... (1972) představoval dr. Douga Rosse a pod režijní taktovkou jiného komika, Charlese Grodina, se objevil i v televizní komedii Milostné akty (1973). Rok nato přišla první z jeho parodií na western Žhavá sedla (režie Mel Brooks) a téhož šťastného roku zahrál i lišáka v adaptací Malého prince a exceloval ve výborné parodii na horory Mladý Frankenstein (režie opět Mel Brooks). Nabit energií jako bleskem a popostrčen tím úspěchem napsal a sám režíroval už diskutabilnější parodii Dobrodružství mladšího a chytřejšího bratra Sherlocka Holmese (1975) a stejně jako ve Frankensteinovi tu hrál po boku krajně excentrického klauna Marty Feldmana (1933-1982). Úspěch to už takový nebyl.

Přesto dokázal stejným způsobem (vlastní scénář, režie i hlavní role) vytvořit zdařilou parodii na filmy s Rudolphem Valentinem (1895-1926) Největší milovník světa (1977), kterou navíc i produkoval a doplnil vlastní písničkou!

Další Wilderova westernová parodie Frisco Kid (1979), ve které hrál s Harrisonem Fordem, se u nás kdysi vynořila pod titulem Rabín a zloděj (režie Robert Aldrich) a roku 1980 režíroval Sidney Poitier další v našich kinech svého času navštěvovanou komedii Blázni ve vězení. Roku 1984 Wilder napsal a sám režíroval americký remake francouzské komedie s Jeanem Rochefortem Záletník (1976, který nazval Žena v červeném, a výsledek se originálu vyrovná snad i dík tomu, že Wilder vystupuje po boku své skutečné ženy (a i zmiňovaného už Charlese Grodina):

Opět metodou scénář i režie i hlavní role vznikly poté už méně zdařilé Strašidelné líbánky (1986) a pro mě osobně skončil tento klaun beze ztráty květinky veselohrou o páru kamarádů, z nichž jeden je hluchý a druhý slepý Nevidím zlo, neslyším zlo (1989, režie Arthur Hiller). I tady hrál fakticky sám sebe a také tentokrát v páru s Richardem Pryorem (1940-2005), který bavil diváky už ve filmech Stříbrný blesk a Blázni ve vězení, byť sám se uplatnit zrovna moc nedokázal.

Ještě roku 1999 měl Wilder zdařilé cameo v Alence v Říši divů, nicméně filmu se začal vzdalovat a jeho knižní vzpomínky Kiss Me Like Stranger vyšly v roce 2005, kdy mu bylo už sedmdesát.

Je fakt, že na střeše rychlíku Stříbrný blesk kdysi šokujícím způsobem harpunoval „žraločího“ gangstera představovaného Richardem Kielem (1939-2014), tedy hercem známým hned z dvou bondovek (Agent, který mne miloval; Moonraker) jako Čelisti, avšak násilí samo bylo vždycky pravým opakem toho, oč ve svých dílech i ve svém životě usiloval. A to je dobře.

Na následky Alzheimerovy choroby zemřel tento chlapík v pondělí 29. srpna.



Diskuse


B. Volarik
22:05
3.9.2016

B. Volarik
22:08
3.9.2016

počet příspěvků: 2, poslední 3.9.2016 10:08









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.